Podle šéfky Evropské centrální banky hrozí nárůst ekonomické nestability
Podle šéfky Evropské centrální banky hrozí v budoucnu větší ekonomická nestabilita. Důvodem je v podstatě politika. Konkrétně štěpení globální ekonomiky do konkurenčních bloků, vedených dvěma největšími hospodářstvími světa. Ačkoliv to přímo neřekla, logicky se nabízí USA a Čína.
„Tektonické desky geopolitiky se posouvají rychleji. Jsme svědky rozdělení globální ekonomiky do konkurenčních bloků, z nichž se každý snaží přitáhnout co největší část zbytku světa blíže ke svým strategickým zájmům a sdíleným hodnotám,“ řekla Lagardeová na C. Peter McColough Series v New Yorku.
Důvodem pro nestabilitu je podle ní pokles pružnosti (elasticity) globální nabídky. Jinými slovy, mezinárodní obchod už nebude tak snadný a USA s Čínou si začnou dělit svět na ekonomické sféry vlivu.
Důvodem pro nestabilitu je pokles elasticity globální nabídky
„V době po studené válce svět těžil z pozoruhodně příznivého geopolitického prostředí. Pod hegemonickým vedením Spojených států vzkvétaly mezinárodní instituce založené na pravidlech a expandoval globální obchod. To vedlo k prohloubení globálních hodnotových řetězců, a když se Čína připojila ke světové ekonomice, také k masivnímu nárůstu globální nabídky pracovní síly,“ prohlásila.
Nabídka byla pružná, než přišel covid
Právě díky tomu se nabídka zboží stala velmi pružnou. Přeloženo do srozumitelného jazyka, když na západě rostla poptávka, asijské země jí dokázaly rychle uspokojit. To vedlo k relativně nízké a stabilní inflaci. Jenže covid a válka na Ukrajině narušily obchodní řetězce, zboží ubylo a najednou začaly ceny výrazně růst.
„Nedávné události odhalily, do jaké míry závisí kritické dodávky na stabilních globálních podmínkách,“ řekla k tomu Lagardeová.
Co paní guvernérka neřekla? Že onen dostatek nabídky kompenzoval, jak Evropská centrální banka a Fed pumpovaly do ekonomiky mraky peněz. Ty nezpůsobily inflaci, protože obchodníci byli schopní dovážet stále více zboží z Asie, hlavně z Číny. Místo aby rostly ceny, rostlo množství zboží na trhu. Což covid s válkou narušily.
To všechno už víme. Avšak Lagardeová tvrdí, že takových šoků může přibývat, protože trhy už nikdy nebudou tak pružné jako dřív. A to právě v důsledku štěpení na dva bloky. Jeden to zřejmě potáhne s USA a druhý s Čínou (akorát Francie to asi bude hrát na obě strany – toť ironický dovětek k návštěvě Emanuela Macrona v Pekingu).
Velmi zásadní jsou dvě informace z projevu: „Dnes jsou Spojené státy zcela závislé na dovozu nejméně 14 kritických minerálů. A Evropa závisí na Číně z 98 % dodávek vzácných hornin.“ To o té závislosti víme, avšak číslo 98 % po pravdě překvapilo.
Evropa závisí na Číně z 98 % dodávek vzácných hornin
„Přerušení dodávek na těchto frontách by mohlo ovlivnit kritická odvětví v ekonomice, jako je automobilový průmysl a jeho přechod na výrobu elektrických vozidel. Vlády v reakci na to přijímají legislativu ke zvýšení bezpečnosti dodávek, zejména prostřednictvím zákona o snižování inflace ve Spojených státech amerických a agendy strategické autonomie v Evropě. Ale to by zase mohlo urychlit fragmentaci, protože firmy se také přizpůsobují v očekávání. Po ruské invazi na Ukrajinu se podíl globálních firem plánujících regionalizaci svého dodavatelského řetězce téměř zdvojnásobil – na přibližně 45 % – ve srovnání s předchozím rokem,“ prohlásila Lagardeová. Opět přeloženo – roste počet firem, které si dávají pozor, odkud co dovážejí, ev. přesouvají výroby a sklady blíže do zemí svého působení.
„Pokud se například fiskální a strukturální politika zaměří na odstranění omezení dodávek vytvořených novou geopolitikou – jako je zajištění odolných dodavatelských řetězců nebo diverzifikace výroby energie – pak bychom mohli vidět účinný kruh nižší volatility, nižší inflace, vyšších investic a vyššího růstu. Pokud se však fiskální politika místo toho zaměří hlavně na podporu příjmů, aby kompenzovala nákladové tlaky (nad rámec dočasných a cílených reakcí na náhlé velké šoky), bude to mít tendenci zvyšovat inflaci, zvyšovat výpůjční náklady a snižovat investice do nové nabídky,“ řekla šéfka ECB.
Lagardeová rovněž tvrdí, že podle stude založené na datech z roku 1900 geopolitická rizika vedla k vysoké inflaci, nižší ekonomické aktivitě a logicky poklesu mezinárodního obchodu.
Pokud se globální hodnotové řetězce roztříští podle geopolitických linií, nárůst globální úrovně spotřebitelských cen by se podle ní mohl pohybovat mezi přibližně 5 % v krátkodobém horizontu a zhruba 1 % v horizontu dlouhodobém.
Nové obchodní vzorce mohou mít podle ní důsledky i pro platby a mezinárodní měnové rezervy. Čína se stala největší světovým vývozcem, což vedlo k tomu, že více subjektů drží své rezervy v její měně. „Neoficiální důkazy, včetně oficiálních prohlášení, naznačují, že některé země hodlají zvýšit používání alternativ k hlavním tradičním měnám pro fakturaci mezinárodního obchodu, jako je čínský RMB nebo indická rupie,“ prohlásila.
Ačkoliv Evropská centrální banka asi není tou institucí, na kterou by pršela chvála, tento projev její šéfky určitě stojí za pozornost. I jeho závěr: „Centrální banky musí zajistit stabilitu ve věku, který je všechno, jen ne stabilní.“
