Podíl Čechů se závazky po splatnosti letos klesl na 8 procent

Podíl Čechů se závazky po splatnosti se letos snížil. Zatímco loni stoupl podíl lidí s dluhy po splatnosti z předloňských 7 % na desetinu, letos klesl na 8 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK ČR a Slovensko mezi tisícovkou respondentů. KRUK se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

Výraznější pokles závazků po splatnosti zaznamenal průzkum u mužů, a to z loňských 14 % na současných 9 procent. U žen se podíl snížil z 8 na 6 procent.

Dluhy po splatnosti mají nejčastěji lidé v produktivním věku 35 až 54 let, kde jde skoro o každého osmého dlužníka. I tak ale jde podle autorů průzkumu o významné snížení z loňských 17 % dlužníků v této věkové kategorii. Závazky po splatnosti zpravidla nemají dlužníci ve věku 65 a více let, kde je jich mírně přes 2 procenta. Své dluhy ale poměrně často nezvládají splácet nejmladší dlužníci ve věku 18 až 24 let, kde jich je téměř 7 procent.

V porovnání s předchozím rokem dále narostl podíl nesplacených dluhů u nebankovních subjektů, tedy třeba u krátkodobých půjček nebo třeba nákupů na splátky, a to z 35 % na současná 42 procenta. Následují nesplacené bankovní úvěry s mírným nárůstem ze 32 na 33 procenta a dlužné platby za bydlení, tedy nájem či energii, kde se zvýšil podíl z 22 % na 26 procent. Následují nesplacené dluhy za služby typu telefonu či internetu s meziročním nárůstem z 22 na 24 procenta a skoro každý pátý nesplácený závazek představuje dluh vůči příbuzným nebo přátelům.

„Dlužníků s nesplácenými závazky je sice meziročně méně, ale na druhou stranu mají výrazně vyšší nesplacené dluhy. Na 41 % nesplácených dluhů je od 10 000 do 100 000 korun a téměř třetina dlužníků má nesplacené závazky přes 100 000 korun. Poměrně vysoké závazky po splatnosti mají také lidé v nejvyšší věkové kategorii přes 65 let, kteří mohou jen velmi těžko získat další zdroje příjmů pro splacení svých dluhů,“ říká říká ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.

Stejně jako v předchozím roce je nejčastější příčinou nesplácení závazků ztráta zaměstnání. Podíl této příčiny ale klesá, z loňských 38 % dlužníků na současných 33 procent. Jako další nejčastější příčinu nesplácených svých dluhů uvádí 27 % respondentů průzkumu vysoké splátky úvěrů, 26 % nemoc dlužníka nebo člena jeho rodiny a 23 % velké nečekané výdaje.

„Neschopnost splácet své dluhy řeší Češi nejčastěji omezením svých výdajů a dohodou s věřitelem o úpravě výše splátek a splátkového kalendáře. Také se snaží najít si další práci nebo jiný zdroj příjmů, aby mohli své závazky začít opět splácet,“ řekla Palendalová. „Především mladší lidé ale velmi riskují a berou si na splácení svých současných závazků další úvěry a skoro každý pátý dlužník nad svými nesplácenými závazky zavírá oči.“