Pod novým předsedou Fedu taje zlato
Americký prezident Donald Trump v pátek 30. ledna ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social oznámil, že novým předsedou Federálního rezervního systému (Fed) jmenuje Kevina Warshe. Následující tři obchodní dny ceny zlata na trzích propadly o 20 procent, stříbro zhruba o 40 procent. Hemží se zprávy s titulky „trh propadá“, či dokonce „zlato kolabuje“. Ale také údivem. Kevin Warsh je již dlouho favoritem prezidenta Donalda Trumpa na pozici šéfa Fedu s tím, že by měl snížit úrokové sazby, jak si to Trump úpěnlivě přeje. A když klesá úročení měny, kursy drahých kovů s neomylnou pravidelností naopak rostou. Že by se Trump zmýlil? Nebo obchodníci očekávají něco jiného? Warsh se funkce ujme až v květnu.
Zlato nepřináší svému majiteli žádné úroky, narozdíl od finančních aktiv, např. bankovních vkladů nebo dluhopisů. Pokud jsou tedy peníze dobře úročeny, zájem o zlato chladne. Když začnou úrokové sazby klesat, totiž blížit se nulovému úroku na zlato, získává kov na atraktivitě.
Zlato se obchoduje především v dolarech. Pokles úrokových sazeb v USA obvykle vede k oslabení dolaru, protože se stává méně atraktivním pro zahraniční investory hledající výnos. To je ale zase zajímavé pro kupce s jinými měnami (euro, koruna), protože zlato se stane levnějším, což zvyšuje poptávku a následně i jeho cenu.
„Zlato není klasickou investicí, ale spíše formou spoření. Nezvyšuje bohatství, ale uchovává kupní sílu. V prostředí ‚hnijících‘ měn, jako jsou koruna či euro, jeho cena sice nominálně roste, avšak vůči ekonomice jako celku si pouze udržuje hodnotu. Co si dnes do zlata odložíte, to pravděpodobně v důchodu ve zlatě najdete. Dnes odložená kupní síla zůstane stejná,“ vysvětluje půvab investic do zlata Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.
Propady na trhu z počátku tohoto týdne lze také suše vysvětlit tím, že zlato už bylo překoupené, jak říkávají obchodníci. Kdo ho chtěl a na ně měl, už si ho pořídil, nová poptávka se nekoná. Další příčinou pádu kursu je možná prosté vybírání zisků. Obchodníci a jejich klienti v různých fondech už mají výborné zhodnocení svých investic: v dubnu 2025 stála troyská unce 2983 dolaru, 29. ledna tohoto roku to bylo 5371 dolaru (zaokrouhleno). To je zhodnocení o 55,6 procenta za 9 měsíců.
„Po nejhlubším propadu se cena zlata na trhu včera opět zvedla ze 4669 dolarů ke 30. lednu na 4950 USD za unci, zatímco cena stříbra se zotavila o 8 % na 88 USD za unci, čímž se částečně vyrovnal nejprudší propad od roku 2013,“ komentuje události na trhu webová stránka kurzy.cz. Obchodníci také zmiňují příchod spekulativních peněz na trh ve chvíli, kdy je komodita v poklesu. Nakupuje se při poklesu, protože se čeká přírůstek ceny. V podstatě ten přírůstek tito obchodníci sami způsobí a na grafu se to ukáže jako dvojitý vrchol, po kterém přichází delší sestup kursu.
To se ale v případě zlata nemusí potvrdit. „Drahé kovy budou letos pokračovat v růstu a dosáhnou nových maxim. Důvody jsou přitom poměrně prozaické: centrální banky nadále nakupují a dlouhodobá poptávka stále převyšuje nabídku. Zlato tak zůstává tím, čím bylo vždy – nikoli nástrojem rychlého zbohatnutí, ale pojistkou proti systémovým rizikům a lidské chybě. Volatilita drahých kovů se tento rok ještě může vrátit. A může být i velmi vysoká. Poklesy a růsty o 10 % za den nemusí být ničím výjimečným. A přesto se nic nemění na tom, že velmi dlouhodobý trend cen zlata zůstane růstový. Jednoduše proto, že zlato udržuje kupní sílu na rozdíl od peněz. A když peníze hnijí, musí zlato vyjádřené v penězích stát stále víc,“ říká Markéta Šichtařová.
Ve hře jsou také přetrvávající rizika z nového dělení světa mezi velmocemi, obchodní politiky USA, zejména uvalování cel a sankčních cel a restrikcí a cel v zahraničním obchodu Evropské unie. „Připomeňme, že v lednu vzrostly ceny drahých kovů na vlně spekulací, geopolitického napětí a obav o nezávislost Federálního rezervního systému. Tento růst byl na konci minulého týdne brutálně zastaven. Dnes je oživení poháněno stále velkými a rostoucími pozicemi čínských fondů a západních retailových investorů, obnovenou vlnou call opcí a čerstvými přílivy do pákových ETF,“ píše obchodní společnost X-Trade Brokers (XTB). Fondy ETF nesledují jen tržní trendy, ale snaží se je znásobit nákupy daného aktiva na úvěr. V případě správné sázky na růst ceny se zisky těchto fondů násobí zpravidla dvakrát až třikrát, ale stejně tak mohou násobně utrpět ztráty v případě chybného očekávání.
Dále jsou ve hře očekávání velkých tržních hráčů. Deutsche Bank zopakovala svou prognózu, že cena zlata dosáhne až 6000 USD za unci. Banka argumentuje, že historie častěji poukazuje na krátkodobé katalyzátory a že záměry investorů a sentiment vůči drahým kovům se navzdory prudkému poklesu strukturálně nezhoršily. Deutsche Bank také poznamenala, že výprodej byl větší, než by naznačovaly základní spouštěče, a že spekulace samy o sobě plně nevysvětlují prudkost tohoto pohybu. „Deutsche Bank i Barclays tvrdí, že fundamenty zlata zůstávají silné: geopolitika, nejistota v oblasti politiky a diverzifikace rezerv mohou i nadále podporovat poptávku,“ cituje web kurzy.cz.
Česká národní banka (ČNB) měla ke 31. prosinci 2025 v devizových rezervách zlato v hodnotě 10 121,89 milionu dolarů. To čítalo zaokrouhleně 5,8 % z celkových devizových rezerv, jež činily 175 830,49 milionu dolarů. ČNB loni přikoupila více než 20 tun zlata, čímž se jeho objem v devizových rezervách zvýšil na více než 51 tun. Do konce roku 2028 chce mít banka v zásobách celkem 100 tun tohoto cenného kovu. V roce 2019 měla banka v devizových rezervách 8 tun zlata.