Počet nezaměstnaných po 6 letech převýšil počet volných míst

Ilusrační foto: lannyboy89 z Pixabay

Úřad práce ČR evidoval k 31. prosinci 2023 celkem 279 227 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 16 001 více než v listopadu a o 7424 více než v prosinci 2022. Podíl nezaměstnaných osob meziměsíčně vzrostl o 0,2 procentního bodu, meziročně zůstal stejný a ke konci prosince činil 3,7 procenta. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl přitom o 7438 vyšší, než počet registrovaných volných pracovních míst.

„Nezaměstnanost během celého roku 2023 kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. V meziročním srovnání jsme zaznamenávali nárůst, který byl ale velmi mírný a pohyboval se v jednotkách desetin procenta. V meziročním srovnání má Česko dlouhodobě stále jednu z nejnižších nezaměstnaností v celé Evropské unii. To je pro náš trh práce klíčovou zprávou,“ komentoval statistiku ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V evidenci Úřadu práce ČR bylo v prosinci 2023 nově registrováno 38 588 lidí. V rámci krajského srovnání vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve všech regionech, nejvíce v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina. V absolutní hodnotě přibylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V předchozím měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst.

„V prosinci poprvé od března 2018, tedy po 69 měsících s jedinou výjimkou ledna 2023, počet registrovaných uchazečů o zaměstnání přesáhl počet volných pracovních míst. Musíme být připraveni. Proto nyní transformujeme naši instituci a snažíme se Úřad práce za velkého přispění našich zaměstnanců postupně přeměnit na flexibilní organizaci veřejné služby. Chceme se postupně stát takovým moderátorem na trhu práce, abychom co nejlépe podpořili uchazeče o zaměstnání a zaměstnavatele hledající nové pracovníky. Cílem je, aby lidé našli co nejdříve co nejvhodnější a nejlepší práci a zaměstnavatelé zase dokázali získat dostatek pracovníků s adekvátní kvalifikací,“ zdůraznil generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v prosinci v Ústeckém (5,7 %) a Moravskoslezském kraji (5,2 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze (2,8 %), v kraji Zlínském a Plzeňském (shodně 2,9 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Pardubickém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti prosinci 2022 o 0,2 p. b., a v Praze, kde podíl nezaměstnaných osob poklesl oproti prosinci 2022 o 0,2 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci prosince v okrese Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,6 %), Benešov (1,9 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,2 %), Bruntál (7,4 %) a Most (7,2 %).

Z celkového počtu evidovaných uchazečů bylo 148 580 žen a tvořily 53,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3,4 %, u žen na 4 %. Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 42,8 roku, loni to bylo 43,2 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění.

V meziročním srovnání v prosinci mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let a ve skupině 30- 49 let. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu, a to o 0,9 procentních bodů. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. 12. 2023 celkem 99 651 uchazečů nad 50 let a tvořili 35,7 % z celkového nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnaných v této věkové skupině podle některých analytiků mohl přispět enormně vysoký počet lidí, kteří loni odešli do předčasného důchodu.

Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání k nejvyššímu nárůstu evidovaných uchazečů došlo u osob se základním vzděláním (o 3280) a uchazečů vyučených (o 1555). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci prosince bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 84 359.

Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 14 716 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 5,3 procenta. Pokud jde o mladistvé mezi 15–18 lety, evidoval jich ÚP ČR celkem 4945 (listopad 2023 – 4948, prosinec 2022 – 4215) a tvořili 1,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v prosinci 86 347 osob, což představuje 30,9 % všech uchazečů o zaměstnání (listopad 31,0 %). Počet lidí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 9361 osob. Uchazeči v průměru dostávali podporu 10 520 Kč měsíčně (2022: 9759 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč pobíralo 5926 (6,9 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 22 798 Kč, ÚP ČR v prosinci vyplácel 4148 (4,8 %) uchazečům o zaměstnání.

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 271 789 volných pracovních místo 6919 méně než v listopadu a o 16 858 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1 uchazeč o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (9,9), Bruntál (8,4), Jeseník (6,2) a Děčín (5,0). Na přibližně 73,3 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 67,6 pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, uklízeče nebo zedníky, kamnáře a dlaždiče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (79 569 míst) a ve Středočeském kraji (55 801 míst).

Ke konci předchozího měsíce jich na území ČR pracovalo 122 283. Nejvíce ve Středočeském (21 894 osob) a v Plzeňském kraji (17 274 osob) a v Praze (15 779 osob). Nejčastěji jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů

a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.

Ke konci loňského prosince evidoval ÚP celkem 14 248 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (listopad 14 316 osob). Podali si žádosti o zaevidování jako zájemci (1010 osob, listopad 1 224 osob) nebo uchazeči (13 238 osob, listopad 13 092 osoby) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 4,7 % (listopad 5 %). Od vypuknutí krize na Ukrajině se do 31. 12. 2023 se zaevidovalo na ÚP celkem 49 406 (listopad 48 613) osob s dočasnou ochranou.

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů českého jazyka, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 9138 lidí a 8523 z nich ho také už absolvovalo. V prosinci 2023 kurz zahájilo 122 cizinců. Ve stejném měsíci rekvalifikaci 654 osoby úspěšně ukončily.

„Přetrvává několik smutných skutečností. Nízký podíl lidí bez práce znamená problém pro firmy při hledání nových pracovníků a v důsledku to dlouhodobě nic dobrého nepřináší ani zaměstnancům. Ti z obavy o budoucí příjmy zůstávají na svých pozicích bez možnosti růstu,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Podobný scénář mírného růstu nezaměstnanosti nás čeká ještě v lednu, ale potom by se nezaměstnanost měla opět stáčet k nižším hodnotám. Pravdou je, že domácí čísla jsou tradičně tak nízká, že pokud se vyšplhají na 4 % i tehdy budeme hovořit o nízké nezaměstnanosti.“