OECD: nárůst dluhů malých a středních firem vyvolává obavy

Ekonomika
3 min.

Během „pandemie“ výrazně narostly dluhy malých a středních firem v členských státech OECD. Podle organizace to vyvolává obavy. Proto prý bude třeba zajistit tomuto segmentu ekonomiky alternativní formy financování.

Do zmíněného segmentu určitě mohou spadat i maloobjemoví výrobci oblečení a obchody. Foto: Markus Winkler na Unsplash

„Podpůrná opatření a příznivé úvěrové podmínky během pandemie pomohly malým a středním podnikům vyhnout se platební neschopnosti, ale obavy vyvolávají vysoké úrovně dluhu,“ uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD na svých webových stránkách.

Její nejaktuálnější zpráva sice zahrnuje teprve údaje za rok 2020. Nicméně i ty podle komentáře ukazují, že „půjčky malým a středním podnikům dosáhly během pandemie nových výšin.“

Medián jejich objemu se v roce 2020 zvýšil o 4,9 %, což je nejvyšší zaznamenaný nárůst od vytvoření srovnávací tabulky OECD před 10 lety. Jde o výsledek silného nárůstu úvěrových záruk poskytnutých vládami, které meziročně narostly o 110 %. Dále dluhových moratorií a obecně přímých státních půjček, které narostly o 17 %. K tomu se přidaly nízké úrokové sazby během „pandemie.“

Česka se nárůst netýkal

Rekordmanem v meziročním nárůstu se stalo Peru s 60 %. Na druhém míst skončila se zhruba 30 % Brazílie, ovšem následovaná s o kousek nižším nárůstem Spojenými státy. Také čtvrtou a pátou pozici obsadily vyspělé a relativně velké ekonomiky – Francie a Spojené království alias Velká Británie.

České republice se tento vývoj kupodivu vyhnul, když zůstala stejně jako v roce 2019 z hlediska meziroční dynamiky zhruba na nule. Právě z tohoto českého pohledu vypadají data OECD překvapivě. Protože české firmy spíš odkládaly rozvojové projekty, šetřily a nashromáždily na svých účtech – podobně jako občané – rekordní částky hotovosti.

z českého pohledu vypadají data OECD překvapivě

Některé země pak dokonce zaznamenaly pokles. Z vyspělých ekonomik třeba Nizozemí, Jižní Afrika, Polsko, Irsko či Austrálie. U posledně jmenované země ale došlo k obrovskému, více než čtyřicetiprocentnímu nárůstu v roce 2019. Naopak třeba v Mexiku, Irsku, Litvě a pár dalších zemí se pokles opakoval minimálně dvakrát po sobě.

Znovu se tedy ukazuje, jak mohou být průměry a mediány zavádějící. Nicméně nějaký globální trend přece jen signalizují. Podle OECD bude třeba, aby vládní programy v nějaké formě pokračovaly. Protože malé a střední firmy potřebují v době významných tlaků „alternativní“ formy financování.

malé a střední firmy potřebují „alternativní“ formy financování

Z hlediska jejich stability je to jistě rozumné, zvláště pokud v některých ekonomikách vystřelily úrokové sazby (v Česku, Polsku, Maďarsku, mírně narostly i ve Velké Británii). Otázka zní, zda je něco takového udržitelného dlouhodobě. Aby nešlo o setrvalé umělé dýchání na úkor ostatních, morální hazard a ještě možnost pro státy vybírat si komu, proč a za jakých podmínek.