Nezaměstnanost v červnu zůstala na 3,6 procenta
V červnu již míra nezaměstnanosti vyčerpala sezónní zdroje poklesu a oproti květnu dále neklesala a zůstala na 3,6 procenta. V absolutním vyjádření však došlo k dalšímu poklesu počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání o 1638 lidí, oznámil Úřad práce ve své pravidelné zprávě.
Zatímco v roce 2023 došlo mezi květnem a červnem k poklesu míry nezaměstnanosti, ač velmi mírnému, v letošním roce tomu již tak nebylo. Jak zaměstnavatelé již s předstihem avizovali, v letošním roce přijímají méně sezónních pracovníků. Tyto tzv. brigády využívají nejen studující, ale i nezaměstnaní.
„Za červen jsme nezaznamenali žádnou zásadní změnu v míře nezaměstnanosti. Ta stále zůstává velmi nízká, dokonce opět nejnižší v celé EU, což je určitě skvělá zpráva. Velmi pozitivní je ale i to, že se Úřadu práce daří nacházet zaměstnání stále více lidem. Výrazně roste také počet absolvovaných rekvalifikací, které Úřad práce administruje a nabízí. Lidé si touto cestou mohou výrazně zlepšit svou kvalifikaci v různých oborech, a tím si současně vylepšit svou pozici na trhu práce,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Český statistický úřad (ČSÚ) ve své metodice uvádí míru nezaměstnanosti v populaci ve věku 15 – 64 let a data pocházejí z výběrového šetření pracovních sil, prováděného vlastní tazatelskou sítí ČSÚ v domácnostech. Jsou tak metodicky odlišná od administrativních dat Úřadu práce ČR o evidovaných uchazečích o zaměstnání. Data ČSÚ umožňují mezinárodní srovnání v rámci Eurostatu, který zveřejňuje měsíční přehledy o nezaměstnanosti za členské státy EU. „V Evropské unii se poslední rok pohybuje srovnatelně měřená míra nezaměstnanosti okolo 6 procent a zdá se stabilizovaná. V Česku byla hodnota v květnu méně než poloviční, pouze 2,7 %, a zůstala tak nejnižší ze všech členských států. Velmi nízké míry nezaměstnanosti mají ještě Polsko a Malta, kde se pohybují kolem tří procent, k této hranici se nově blíží také Slovinsko. Naopak dvouciferné míry zůstávají ve Španělsku a v Řecku, i když i tam se situace opatrně zlepšuje,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo v červnu 2024 nově registrováno 31 395 lidí. V rámci krajského srovnání meziměsíčně poklesl podíl nezaměstnaných osob v 11 regionech, nejvíce v kraji Karlovarském a Libereckém. V absolutní hodnotě ubylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 263 552 (v květnu to bylo 266 517 míst). Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (78 868 míst) a ve Středočeském kraji (51 233 míst).
„Celková míra nezaměstnanosti zůstává z historického pohledu v Česku velmi nízká a podle našich odhadů se dál pohybuje lehce pod přirozenou mírou nezaměstnanosti (takovou, která nevytváří inflační tlaky). Vzhledem ke slabším výkonům průmyslu předpokládáme v druhé polovině roku po odeznění sezónně příznivých měsíců další nárůst registrované nezaměstnanosti lehce nad 4 procenty,“ odhaduje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 263 552 volných pracovních míst, o 2965 méně než v květnu a o 23 138 méně než před rokem (pokles
o 8 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1 uchazeč o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,3), Bruntál (6,0), Hodonín (5,2) a Děčín (4,8). Na 73,3 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 67,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
„Celkově je tuzemský trh práce stále napjatý a vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Vysátý trh práce představuje pro tuzemské podniky nadále jednu z hlavních překážek jejich další expanze. To platí zejména pro sektor stavebnictví, v menší míře jde ale i o průmysl, které nyní primárně žehrá na utlumenou poptávku,“ říká Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „Ve druhé polovině letošního roku očekáváme mírný růst podílu nezaměstnaných ke 4 procentům. Na stole není žádné masové propuštění, k dalšímu ochlazování trhu práce však bude docházet například v reakci na slabý výkon tuzemského průmyslu. Celkově ale zůstane trh práce ve strukturální nerovnováze a firmy budou stále těžko nacházet pracovní sílu. I to jeden z důvodu, proč nominální mzdy porostou svižným tempem a mohou dále zrychlit meziročně nad 8 procent, přičemž v reálném vyjádření by v tomto roce měly vzrůst přibližně o 5,5 procenta.“
Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že od vypuknutí konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou (24. 2. 2022) do konce června 2024 získalo práci již celkem 436 143 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (293 456 z nich jsou ženy, tedy zhruba 67 %). Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června jich na území ČR pracovalo 123 813. Nejvíce ve Středočeském (21 874 osob) a Plzeňském kraji (16 884 osob) a v Praze (15 076 osob). Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.
Ke konci června evidoval ÚP ČR celkem 15 404 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v květnu 15 878 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1795 zájemců o zaměstnání, v květnu 1848 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 609 uchazečů o zaměstnání, v květnu 14 030 uchazečů
o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5 % (v květnu 5,1 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 30. 6. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 56 632 (v květnu 55 835) osob s dočasnou ochranou.
Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů Českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 13 712 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 11 074 z nich ho také už absolvovalo. V červnu 2024 kurz zahájilo 618 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v květnu to bylo 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 584 z nich úspěšně ukončilo.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v červnu v Ústeckém kraji (5,9 %) a Moravskoslezském kraji (5,2 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnanýchosob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v kraji Vysočina a v Praze (2,7 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Ústeckém a Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti červnu 2023 o 0,6 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci června v okresech Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,6 %), Rychnov nad Kněžnou a Benešov (1,9 %) a Pelhřimov (2 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,4 %), Karviná (8,1 %), Chomutov (6,9 %) a Bruntál (6,6 %).
Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 148 630 žen, ty tvořily 54,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3,2 %, žen zůstal na 4 procentech.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v červnu 43 lroky, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A také v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám. V meziročním srovnání v červnu vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,9 procentního bodu. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu o 0,7 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k letošnímu 30. červnu celkem 99 755 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,6 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. V uplynulém měsíci hledalo práci 37 195 osob se zdravotním postižením (OZP): 13,6 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 279 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče a pomocníky v domácnosti nebo montážní dělníky.
Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 6872) a u vyučených uchazečů (o 6728). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci června bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovanýchpracovníků, a to 83 233. Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 11 234 mladistvých (věk 15 – 18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to méně o 1185 osob, meziročně pak více o 1722 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (květen – 4,5 %, červen 2023 – 3,8 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidovalÚřad práce ČR celkem 6297 absolventů a celkem 4962 mladistvých (květen – 5 141, červen 2023 – 4 264), mladiství tvořili 1,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.
Klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,3 procentního bodu na 28,5 procenta. Jde celkem o 77 694 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,9 procentního bodu na 31,8 % (86 527 osob). Průměrná délka evidence ve srovnání s květnem se zvýšila o 7 dnů na 508 dní.
Úřad práce umí najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí – v červnu takto pomohl 20 987 uchazečům o zaměstnání, což je o 63,5 % více než vloni – za celý půlrok 140 396 lidem, což je o 86 % více než vloni. Během června se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 31 395 lidí. To je meziměsíčně méně o 1140 osob (o 3,5 %) a meziročně méně o 173 (o 0,5 %) osob. O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, výroby kovových konstrukcí, vzdělávání, zdravotní péče, výroby motorových vozidel, strojů a zařízení. Úřadu práce ČR se v červnu podařilo na trh práce umístit 20 987 lidí (tedy o 63,5 % více než vloni, letos v květnu to bylo 24 056 lidí).
Naopak z evidence odešlo 33 033 uchazečů, tj. o 5 258 osob (o 13,7 %) méně než v předchozím měsíci a o 2 636 osob (o 7,4 %) méně než v červnu 2023. Novou práci získalo 24 267 lidí. Řada z nich našla uplatnění v maloobchodu, ve veřejné správě, velkoobchodu, ve výrobě kovových konstrukcí, v oblasti zdravotní péče, ve výrobě potravinářských doplňků nebo ve stravování a pohostinství.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červnu 79 955 osob, což představuje 29,3 % všech uchazečů o zaměstnání (květen 2024 – 30,2 %, červen 2023 – 28,1 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 9695 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11 379 Kč měsíčně (květen – 11 254 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4500 Kč pobíralo 4097 (5,1 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24 608 Kč, ÚP ČR v červnu vyplácel 3 851 (4,8 %) uchazečům o zaměstnání.
V červnu 2024 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1003 mil. Kč (v květnu 2024 celkem 1026 mil. Kč). Za celé 1. pololetí letošního roku činí předběžné čerpání výdajů na podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci 6541 milionu korun, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2023 nárůst
o 21 %. Výdaje za srovnatelné období 1. pololetí roku 2023 činily v absolutním vyjádření 5409 milionů korun.
S ohledem na změnu vládní politiky došlo meziročně k poklesu počtu osob zaměstnaných prostřednictvím veřejně prospěšných prací o 91 %, což však bylo z velké části kompenzováno nárůstem počtu osob, které byly zaměstnány prostřednictvím společensky účelných pracovních míst, a to o 218 procent. Na veřejnou službu nastoupilo v červnu celkem 3134 lidí. Veřejnou službu vykonávají zejména osoby v hmotné nouzi, které tímto plní povinnost aktivizace a snahy o zvýšení příjmu vlastní prací. Benefitem je, že v případě výkonu v rozsahu více než 30 hodin měsíčně získají účastníci i navýšení minima, z něhož je vypočítávána výše dávky příspěvek na živobytí.
„Hlavní je, že už 7 měsíců v řadě počet uchazečů převyšuje volná pracovní místa. To by naznačovalo, že si firmy mohou více diktovat podmínky, ale opak je pravdou. Český trh práce je natolik nepružný, že firmy nejen že nemohou najít vhodné zaměstnance, ale často nenajdou vůbec žádné. Lidé v době nejistoty jednoduše nechtějí riskovat změnu zaměstnání, a tak zůstávají i na horších pozicích,“ komentuje statistiku Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Dalším je skutečnost, že plných 86,5 procenta lidí, kteří v červnu našli práci, ji nalezli díky ÚP, což je rekord. Pouhých 13,5 procenta lidí bylo aktivních a nespoléhali se na ÚP. To bohužel potvrzuje, že lidé na odborných a specializovaných pozicích zůstávají ve stávajícím zaměstnání.“
