Nezaměstnanost v červnu klesla, pomohlo otevírání ekonomiky
Nezaměstnanost v Česku klesla čtvrtý měsíc v řadě. V červnu se snížila na 3,7 %, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu a stejně jako loni v červnu. K poklesu přispívá zejména rozjezd ekonomiky po uvolňování opatření proti šíření koronaviru.
Míra nezaměstnanosti podle analytiků i Úřadu práce ČR výrazně neporoste a může dál mírně klesat i v dalších měsících, pokud se epidemická situace nezhorší a opatření se nezpřísní. Situaci na trhu práce by nemělo negativně ovlivnit ani utlumení programu Antivirus, pomocí něhož stát přispíval firmám na mzdy zaměstnanců.
Před prázdninami se dál prohlubovaly regionální rozdíly. Nejpostiženější kraje vykazují nezaměstnanost 5,2 až 5,6 %, zatímco v nejméně postižených regionech jsou hodnoty poloviční. Nejvyšší podíl nezaměstnaných mají dlouhodobě Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj, tedy tři regiony postižené útlumem těžby uhlí a s vysokým počtem sociálně vyloučených lokalit. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji: 2,4 %, informoval dnes Úřad práce ČR. Situace se z dlouhodobého hlediska nejvíce změnila v Praze a v Ústeckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti červnu 2020 vzrostl o 0,4 procentního bodu.
Počet uchazečů o práci v evidenci úřadů práce se oproti předchozímu měsíci snížil o zhruba 12 500 na 273 302, zatímco počet volných míst stoupl o 9000 na 355 612. Ve srovnání s minulým rokem hledalo letos v červnu práci o 3665 lidí víc, meziročně ale přibylo i volných pracovních míst, a to o víc než 20 tisíc. Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresu Karviná, kde je to víc než deset.
Důvodem dalšího poklesu nezaměstnanosti jsou podle odborníků především zlepšující se pandemická situace a nedostatek pracovníků ze zahraničí. Trh práce příznivě ovlivňují také sezonní práce ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, rybářství, v živočišné a potravinářské výrobě, pohostinství, prodeji či ve službách. V dalších měsících by mohla nezaměstnanost, pokud se nezhorší epidemická situace a nezpřísní současná opatření, podle úřadu práce ještě mírně klesat. Například v gastronomii a hotelnictví v souvislosti s rozvolňováním postupně roste počet volných pracovních míst.
„Lidé se vracejí do zaměstnání a my budeme s Inspekcí práce kontrolovat, jestli firmy neždímají kvůli ztrátám své zaměstnance,“ napsala na twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Průměrný věk nezaměstnaných byl uplynulý měsíc 43,2 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Bez práce byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Po takových je ale zároveň nejvyšší poptávka. Zaměstnavatelé nejčastěji hledají pracovníky pro výrobu a výstavbu. Zájem mají o dělníky výstavby budov, montážní dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, pomocníky ve výrobě nebo uklízeče a řidiče nákladních automobilů. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a Středočeském kraji.
„Trh práce pandemii přečkal mnohem lépe, než jsme zprvu očekávali. A ani s ohlášeným blížícím se tlumením podpůrných programů Antiviru není důvod se obávat skokového zhoršení situace. Nezaměstnanost by se tak za celý letošní rok mohla pohybovat poblíž čtyř procent,“ řekl ČTK analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Ke snižování počtu nezaměstnaných bude podle něj působit otevírání ekonomiky a s tím růst zaměstnanosti především ve službách. Analytik Generali Investments Radomír Jáč uvedl, že jakkoliv měla pandemie covidu v loňském roce výrazně negativní dopad na výkon české ekonomiky, tak dopady na trh práce byly poměrně nevýrazné, čemuž pomohly i stabilizační vládní programy.
Na trhu práce budou rychle ubývat volné pracovní síly, míní analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Po konci lockdownu se totiž bude zvyšovat v ekonomice optimismus. „Navíc trhu práce bude pomáhat rozjezd venkovních prací a také to, že stavební a průmyslové firmy dál čekají na návrat většího počtu zahraničních pracovníků. Počítáme s tím, že zatímco v roce 2020 průměrná míra nezaměstnanosti činila 3,6 procenta, v letošním roce naroste jen lehce nad čtyři procenta,“ odhadla.
Vývoji nezaměstnanosti pomohl podle ekonomů dočasný vládní program Antivirus, díky němuž zaměstnavatelé nemuseli propouštět. Vyplácely se z něj tři příspěvky. Firmy mohly za období od loňského 12. března, tedy od vyhlášení prvního nouzového stavu, do konce letošního května pobírat peníze na mzdy lidí z uzavřených provozů a také z podniků s omezením výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu i surovin. Do konce října se vláda ještě rozhodla poskytovat část náhrady pracovníkům v karanténě a izolaci.
