Nezaměstnanost roste, průmysl propouští

Ilustrační foto: Elchinator z Pixabay

Úřad práce ČR (ÚP) evidoval k 31. srpnu 2025 celkem 333 624 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 4123 více než v červenci a o 47 304 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci srpna mírně stoupl na 4,5 %, meziročně byl vyšší o 0,7 procentního bodu.

„Srpnový nárůst nezaměstnanosti na 4,5  % je mírný a odpovídá běžnému vývoji v letním období, kdy dochází k útlumu náboru nových zaměstnanců. I přesto má Česká republika nadále jednu z nejnižších nezaměstnaností v rámci celé Evropské unie. Aktivní politika zaměstnanosti u nás funguje efektivně, velký důraz klademe mimo jiné také na podporu osob ze znevýhodněných skupin,“ okomentoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Podle odhadů nezaměstnanost stejně jako v předchozích letech i letos v srpnu mírně stoupla. Po prázdninách očekáváme nastartování náborů ve firmách a nástupy do zaměstnání, například ve školství,“ řekl zastupující ředitel Úřadu práce ČR Matěj Novák.

Počet nově evidovaných osob za srpen byl oproti předchozímu měsíci nižší o 7266 osob, meziročně byl vyšší o 1570 osob. Kromě Prahy, kterou ve statistikách sledujeme jako jeden region, z hlediska okresů nejvíce nově nezaměstnaných evidoval ÚP ČR v okrese Brno-město, kde se jednalo o 1656 osob, nejméně v okrese Jeseník, přesně 150 lidí. 

Z evidence úřadu práce odešlo v srpnu 32 313 uchazečů, tj. o 2647 osob více než v předchozím měsíci a o 756 osob více než loni v srpnu. Do nového zaměstnání během srpna nastoupilo celkem 23 531 lidí. Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 182 755 žen, ty tak tvořily 54,8 % celkového počtu uchazečů. Ke konci přechozího měsíce evidoval úřad práce 14 414 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se absolventi a mladiství podíleli 4,3 %. Z celkového počtu absolventů a mladistvých bylo evidováno 9030 absolventů. V evidenci bylo 42 565 osob se zdravotním postižením (OZP), což představovalo 12,8 % z celkového počtu nezaměstnaných.

V rámci krajského srovnání zůstává nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (PNO) v Ústeckém kraji (6,7 %) a v Moravskoslezském kraji (6,3 %). V porovnání s letošním červencem poklesl podíl nezaměstnaných osob pouze v Karlovarském kraji (o 0,1 proc. bodu). Ve Zlínském, Ústeckém, Olomouckém, Královehradeckém kraji a v kraji Vysočina zůstal PNO na stejné úrovni a v ostatních krajích došlo k nárůstu o 0,1 p. b. Meziročně se PNO v porovnání se statistikami za stejné období loňského roku nejvíce zvýšil v kraji Libereckém o 1 proc. bod, v Karlovarském a v Moravskoslezském kraji o 0,9 procentního bodu.

Zaměstnavatelé nabízeli ke konci srpna prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 95 117 volných pracovních míst, což je o 436 méně než v červenci. Absolutně nejvíce volných pracovních míst nabízí opakovaně zaměstnavatelé v Praze (23 084 míst) a ve Středočeském kraji (14 826 míst). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 3,5 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (23,1), Sokolov (18), Děčín (13,) a Hodonín (12). Zaměstnavatelé mají podle evidence Úřadu práce ČR nejčastěji zájem o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, dělníky v oblasti výstavby budov, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, montážní dělníky nebo o uklízeče.

V meziměsíčním srovnání klesl podíl PNO, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, o 0,5 proc. bodu. Jejich podíl činil 26,4 %, jedná se celkem o 88 241 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, za minulý měsíc mírně vzrostl o 0,1 procentního bodu na 33,2 %, což představuje 110 898 osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnané.

„V srpnu podíl nezaměstnaných typicky stagnuje, tentokrát však došlo – již sedmý měsíc v řadě – k vyššímu nárůstu, než by odpovídalo tradiční sezónnosti. To dokládá i další zvýšení sezónně očištěné míry nezaměstnanosti na 4,6 procenta. Nadále pokračuje pokles zaměstnanosti zejména v průmyslu, meziročně tempem zhruba 2 %, opačný trend je viditelný ve službách. Jejich absorpční kapacita je ale omezená, proto míra nezaměstnanosti dále roste,“ komentuje statistiku ÚP Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Privat Banking. „Na straně druhé, svižná mzdová dynamika ve druhém čtvrtletí signalizuje, že celkové podmínky na trhu práce jsou stále utažené. A právě to je zásadní pro centrální banku, která dle našeho názoru již dále nebude snižovat úrokové sazby, jež po delší dobu setrvají na 3,5 procenta.“

Propuštěné z průmyslu zatím dokázalo absorbovat odvětví služeb. Je otázkou, jak dlouho schopnost vytváření nových pracovních míst službám vydrží.

„V roce 2024 činil podíl nezaměstnaných osob 3,8 % a v letošním roce se pod 4% hladinu nezaměstnanost zatím v žádném měsíci nedostala a ani nedostane. V souhrnu za celý letošní rok lze podle mě očekávat podíl nezaměstnaných osob na úrovni 4,4 %, přičemž v prosinci nelze vyloučit, že bude atakovat 5 procent,“ předpovídá Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin.