Německé hospodářství bylo loni opět v recesi
Hrubý domácí produkt Spolkové republiky Německo se loni snížil o 0,2 procenta. Oznámil to německý Federální statistický úřad (Destatis). Německo se tak ocitá v recesi už druhým rokem v řadě.
„Lepšímu hospodářskému vývoji stály v cestě cyklické a strukturální tlaky. Mezi ně patří rostoucí konkurence německému exportnímu průmyslu na klíčových prodejních trzích, vysoké energetické náklady, úroveň úrokových sazeb, která zůstává vysoká, a nejistý ekonomický výhled,“ zhodnotila údaje Ruth Brandová, předsedkyně úřadu.
Ve zpracovatelském průmyslu se snížila produkce a hrubá přidaná hodnota se oproti předchozímu roku klesla o výrazná 3 procenta. Pokles produkce zaznamenala zejména klíčová odvětví jako výroba strojů a zařízení nebo automobilový průmysl. Na nízké úrovni zůstala výroba v energeticky náročných průmyslových odvětvích, kam patří například chemický a kovodělný průmysl. Příčinou byla vysoká cena energie, konstatuje Destatis.
Ve stavebnictví meziročně hrubá přidaná hodnota v roce 2024 klesla o 3,8 procenta. Zejména při stále vysokých cenách staveb a úrokových sazeb se stavělo méně bytových domů. Pokles produkce zaznamenaly i dokončovací stavební práce. Naproti tomu modernizace a nová výstavba silnic, železnic a energetické infrastruktury vedla k nárůstu sektoru inženýrského stavitelství.
Růst naopak zaznamenal sektor služeb, a sice o 0,8 procenta. Nicméně, doprava, obchod a ubytování loni stagnovaly. Informační a komunikační služby zaznamenaly růst o 2,5 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu (investic) se loni propadla o 2,8 % ve strojírenském průmyslu ještě hlouběji: o 5,5 procenta.
Spotřeba domácností se zlepšila meziročně o 0,3 procenta. „Zpomalující tempo inflace a zvyšování mezd byly schopny povzbudit výdaje pouze v omezené míře,“ konstatuje Destatis. Největší přírůstek spotřeby byl zaznamenán v sektorech zdraví (2,8 %) a dopravy (2,1 %).
Spotřeba vlády se v roce 2024 zvýšila o 2,6 procenta. Růst byl výraznější než nárůst spotřebních výdajů domácností. Byl způsoben zejména výrazně vyššími sociálními dávkami poskytovanými vládou. Fondy sociálního zabezpečení vynaložily více například na nemocniční léčbu, léky a péči. V případě ústředních, regionálních a místních orgánů byl nárůst spotřeby způsoben zejména změnami sociální legislativy v oblasti péče o mládež a integrační pomoci.
Německý export zboží a služeb vyjádřený v cenách se snížil o 0,8 %, import se naopak o 0,2 % zvýšil.
Podle předběžných výpočtů zaznamenaly rozpočty vládních institucí na konci roku 2024 finanční deficit (čisté výpůjčky) ve výši 113 miliard eur. To byl nárůst o zhruba 5,5 miliardy eur od roku 2023. Vláda, místní samospráva a fondy sociálního zabezpečení zaznamenaly vyšší schodek, zejména v důsledku zvýšených výdajů na sociální dávky a sociální dávky. Důvodem byly především vyšší výdaje na důchody. Spoková vláda naopak svůj deficit snížila. Pozitivně se v této souvislosti projevilo zejména ukončení opatření na zmírnění dopadů energetické krize – zejména zastropování cen plynu a elektřiny – na konci roku 2023. „Německo tak v roce 2024 mělo poměr schodku vůči HDP 2,6 procenta. Poměr je tedy stejný jako v předchozím roce a zůstává pod 3% referenční hodnotou Evropského paktu o stabilitě a růstu,“ konstatuje Destatis.
„Po poklesu o tři desetiny procenta v roce 2023 se německá ekonomika nevymanila z růstových problémů ani v minulém roce, kdy odepsala 0,2 procenta. V pasti ne-růstu přitom největší evropská ekonomika zůstává již pátým rokem – od propuknutí Covidu nepřidala k dobru ani procento,“ konstatuje Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Jedním z hlavních stěžejních faktorů německé hospodářské recese je mizerný výkon německého průmyslu. „Ten postupně ztrácí konkurenceschopnost na zahraničních trzích, ať již z důvodu drahých energií, měnící se role Číny z hlavního odbytiště do pozice konkurenta nebo zaostávání v technologicky náročných odvětvích,“ říká Rusinko. „A do toho se v Německu budou za méně než šest týdnů konat předčasné parlamentní volby. Hlavním tématem je logicky stav ekonomiky – současné problémy jsou totiž dlouhodobého strukturálního charakteru, spíše než cyklického, které by s nástupem konjunktury měly rychle odeznít. Proto postupně jednotlivé politické partaje přicházejí s vizí, jak resuscitovat německou ekonomiku a zajistit úspěšný comeback po vzoru hospodářských reforem z přelomu milénia. Vyhlídky německá ekonomiky nejsou pro tento rok extra růžové, zvláště ve světle negativních rizik – tím hlavním je celní politika Trumpovy administrativy. I proto odhadujeme třetí rok v řadě hospodářskou stagnaci s růstem HDP na úrovni černé nuly.“
Pro analytiky je výsledek německého HDP za loňský rok zklamáním, i když očekávaným. „Původně se očekávalo, že k ekonomickému oživení v Německu dojde již v roce 2024. Tato očekávání se tak přesouvají na letošní rok, který však bude opředen vysokou mírou nejistoty zejména s ohledem na geopolitický vývoj a dopad hrozících celních válek na německé, potažmo evropské výrobce,“ napsal Vít Mikušek, analytik Raiffesenbank.
