Nejrychleji v EU rostl dluh Slovensku
V prvním letošním čtvrtletí se státní dluhy členských zemí eurozóny přestaly snižovat a naopak mírně vzrostly. Podle evropského statistického úřadu Eurostat činily v průměru 88,7 % hrubého domácího produktu. V předešlém čtvrtletí, tedy na konci roku 2023, to bylo 88,2 procenta. Podobně se vedlo celé Evropské unii. Celkový dluh tam stoupl na 82 % z předchozích 81,5 procenta HDP.
Meziročně se však zadlužení snížilo. V případě eurozóny z 90,1 % v prvním čtvrtletí 2023 a v EU z 83 procent.
Podle Paktu stability mohou být členské země Evropského měnového systému zadluženy nejvíce do 60 hrubého domácího produktu. Roční schodek nesmí překročit 3 procenta HDP. Pakt stability je však od roku 2020 pozastaven v důsledku hospodářských dopadů pandemie covidu-19.
V absolutních číslech se státní dluh meziročně zvýšil v EU na 14,10 bilionu eur (355,81 bilionu korun), ze 13,54 bilionu eur.
Nejzadluženější zemí zůstalo v letošním prvním kvartálu Řecko (159,8 % HDP), ale jeho dluh pomalu klesá. Druhá je Itálie (137,7 %) a třetí Francie (110,8 %). Nad 100 procenty jsou rovněž Španělsko, Belgie a Portugalsko. Nejméně zadluženými zeměmi EU jsou Bulharsko (22,6 %), Estonsko (23,6 %) a Lucembursko (27,2 % HDP).
Nejrychleji se v letošním prvním čtvrtletí zadlužovalo Slovensko, jehož státní dluh se zvýšil o 4,6 proc. bodu. Následovaly Estonsko, Belgie, Rumunsko, Maďarsko a Rakousko. Snížení dluhu Eurostat naopak evidoval v Řecku, a sice o 2,1 proc. bodu, dále na Kypru a v Nizozemsku v obou zemích o 1,2 proc. bodu, ve Švédsku, Bulharsku a Německu.
Meziročně se dluh vůči HDP zvýšil ve 12 členských zemích EU, ve 14 se snížil a stabilní zůstal v Irsku. Největší meziroční nárůst vykázaly Estonsko (o 6,3 proc.bodu), Finsko (o 4,2), Polsko (o 3,3) a Slovensko (o 2,7 proc. bodu). Nejhlubší snížení se podařilo Portugalsku: o 12 proc. bodů. Následují Řecko (o 9,6), Kypr (o 6,8) a Chorvatsko (o 5,3 proc. bodu).
Deficit veřejných financí EU pak v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl tří procent HDP, a zlepšil se tak proti deficitu 3,9 procenta HDP na konci loňského čtvrtého čtvrtletí.
Česká republika zvýšila svůj státní dluh během letošního prvního čtvrtletí ze 42,4 na 43,4 procenta HDP. Meziročně dluh vzrostl o 0,5 proc. bodu ze 42,9 procenta HDP. Deficit vůči HDP klesl na 2 % z 3,2 procenta HDP na konci loňského roku. V absolutní hodnotě však dosáhl rekordních 3,33 bilionu korun.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo 9 procent HDP. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo až na 41 procento HDP. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP.
