Nejhledanější profese jsou nejméně spokojené
Kancelářské, kvalifikované profese v IT, financích, produktu či marketingu patří k nejspokojenějším, zatímco výroba, stavebnictví, doprava a služby vykazují dlouhodobě podprůměrnou spokojenost. Největší slabinou jsou benefity, prémie a kariérní růst, klíčovým problémem pak nedůvěra ve vedení. Poukázal na to průzkum Wellbeing Index 2025 portálů JenPráce.cz a JenFirmy.cz, založený na více než 9150 hodnoceních zaměstnanců.
Češi jsou spokojeni s kolektivem, ale nespokojeni se systémem, a u manuálních profesí platí dvojnásob, že čím více práce rukama, tím větší frustrace.
Zatímco kancelářské, kvalifikované profese blízko rozhodování patří k nejspokojenějším, manuální a provozní pozice ve výrobě, stavebnictví, dopravě či službách dlouhodobě vykazují podprůměrnou spokojenost. „Český trh práce trpí velkým nedostatkem důvěry mezi lidmi a jejich šéfy. Většina zaměstnanců je ale se svými nejbližšími kolegy spokojená, a právě dobrý tým často firmu drží nad vodou i tam, kde selhává vedení,“ říká Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz.
Wellbeing Index 2025 vychází z hodnocení zaměstnanců mezi obory, regiony i typy pozic nasbíraných mezi 1. lednem a 31. prosincem 2025. Celkové průměrné skóre dosáhlo 3,24 z 5 bodů (5 = maximální spokojenost, 1 = nejhorší hodnocení). Index shrnuje jedenáct oblastí, mezi které patří mimo jiné mzda, benefity, pracovní kolektiv, atmosféra, pracovní zázemí, přístup nadřízených, kariérní růst a vzdělávání.
Nejlépe dopadla rozmanitost práce (3,68), pracovní kolektiv (3,58) a pracovní doba (3,53). Naopak nejhůře jsou hodnoceny benefity (2,86), prémie a osobní ohodnocení (2,91) a možnost kariérního růstu (2,97). Data potvrzují, že lidé často neodcházejí proto, že by je práce nebavila, ale proto, že v ní nevidí další krok ani dlouhodobou perspektivu.
Nejvyšší spokojenost vykazují tzv. bílí límečci v kancelářských, kvalifikovaných rolích blízko rozhodování. Na úrovni oddělení dominují produktové a projektové řízení (4,14), marketing a PR (3,99) a právní oddělení (3,88). Tito zaměstnanci typicky kombinují zajímavou a rozmanitou náplň práce, kvalitní pracovní zázemí, větší možnosti kariérního rozvoje a častější využití flexibilních forem práce včetně home office.
Stejný obraz se ukazuje i na úrovni oborů. Nejlépe hodnoceny jsou Informační technologie (3,77) a Finance, pojišťovnictví a reality (3,65), které jsou nadprůměrné prakticky ve všech sledovaných faktorech.¨
Na opačném konci spektra stojí modří límečci v provozních a manuálních profesích. Nejnižší spokojenost na úrovni oborů panuje v ubytování, stravování a cestovním ruchu (3,07), stavebnictví (3,13), dopravě a skladování (3,14) a zpracovatelském průmyslu (3,19). Na úrovni oddělení se nejhorší hodnocení soustředí do bezpečnosti a ochrany (2,99/5), výroby (3,04/5) a stavebních prací a údržby (3,06/5).
„Společnými znaky těchto profesí jsou fyzicky náročná práce, omezené nebo nulové možnosti práce z domova, historicky nízké investice do zaměstnaneckého wellbeingu a vyšší podíl středních a nižších příjmových skupin,“ upřesnil Michal Španěl s tím, že data tak potvrzují, že „čím blíž je práce rukama, tím vyšší je nespokojenost zaměstnanců.“
Rozdíl mezi modrými a bílými límečky není jen o penězích, ve fyzicky a provozně orientovaných profesích ale finanční stránka hraje klíčovou roli. Mzda má průměrné hodnocení 3,17/5 a ve slovních recenzích je zhruba o 139 % častěji kritizována než chválena. V pozitivních komentářích lidé oceňují hlavně včasnost výplaty, v negativních dominují formulace jako „nízké platy“ či „málo peněz“.
Ještě hůře dopadly benefity. S průměrným hodnocením 2,86/5 patří k nejslabším oblastem a v recenzích jsou přibližně 3,6krát častěji kritizovány než oceňovány. Zaměstnanci mluví o „žádných“, „minimálních“ nebo „malých“ benefitech a tradiční balíčky jako stravenky či multisport karty vnímají v prostředí vysoké inflace jako nedostatečné.
„Index ale zároveň ukazuje, že spokojenost zaměstnanců nelze vyřešit jedním benefitem ani jednorázovým navýšením mezd. Z pohledu vlivu na celkové hodnocení hrají klíčovou roli tzv. měkké faktory: atmosféra na pracovišti, pracovní zázemí a přístup nadřízených,“ říká Španěl. Právě tyto okolnosti spolu s prémiemi mají k celkové spokojenosti nejsilnější vztah, těsně následovaný možností kariérního růstu, školením, benefity a samotnou výší mzdy.
Rozmanitost práce, kterou Češi hodnotí spíše pozitivně, má paradoxně ze všech sledovaných faktorů na celkovou spokojenost nejslabší vliv. Zajímavá práce tak sama o sobě nestačí. Pokud nefunguje vedení, systém a perspektiva, lidé odcházejí.
Z analýzy vyplývá, že český trh práce prochází krizí důvěry mezi zaměstnanci a vedením. Vedení firem je v recenzích téměř dvakrát častěji zmiňováno negativně než pozitivně. Nejčastější výtky míří na „neférový přístup“, „špatnou komunikaci“, „nedostatek uznání“ či „aroganci“. Často se objevují i stížnosti na neplacené přesčasy, přetěžování a pocit, že zaměstnanec je „jen číslo“ a snadno nahraditelný.
Nadřízený přitom podle dat sehrává v určování atmosféry na pracovišti klíčovou roli. Jeho vliv je srovnatelný s vlivem celého kolektivu. Právě zde se potvrzuje jedna z hlavních tezí Indexu: dobré vztahy v týmu narážejí na limity firemního nastavení a stylu řízení.
Typicky českým paradoxem zůstává situace, kdy většina lidí je spokojena s kolektivem, ale nelíbí se jim systém, ve kterém pracují. Pracovní kolektiv patří k nejlépe hodnoceným faktorům (3,58/5) a v pozitivních recenzích se opakují formulace jako „skvělý kolektiv“, „dobrý kolektiv“, „super tým“ či „přátelská atmosféra“. Mnoho respondentů otevřeně přiznává, že právě lidé kolem nich jsou hlavním důvodem, proč ve firmě zůstávají i přes nespokojenost s platem, benefity nebo vedením.
„Loajalita českých zaměstnanců tak směřuje primárně ke kolegům a samotné náplni práce, nikoliv k instituci nebo firemní značce,“ upřesňuje Michal Španěl. To platí mezi bílými i modrými límečky. U manuálních profesí navíc kolektiv často kompenzuje horší podmínky ještě výrazněji.
Významnou roli v posilování spokojenosti bílých límečků hraje možnost práce na dálku. Home office je v recenzích zmiňováno mnohem častěji v pozitivním než v negativním kontextu a často se objevuje i mezi návrhy, co by měl zaměstnavatel zlepšit. V profesích, kde se pracuje převážně u počítače, funguje flexibilita a částečné home office jako silný nefinanční benefit. V manuálních a provozních oborech naopak zaměstnanci tuto možnost prakticky nemají, což prohlubuje rozdíl v celkově vnímaných podmínkách mezi modrými a bílými límečky.
Podle evidence Úřadu práce ČR o nezaměstnaných mají zaměstnavatelé zájem zejména o dělníky ve výstavbě budov, řidiče nákladních automobilů a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, montážní dělníky nebo uklízeče. Tyto kategorie tvoří dlouhodobě zhruba 70 % z počtu nabízených pracovních příležitostí.