Na nečekané výdaje má úspory 69 procent domácností, méně než dříve
Na nečekané výdaje nebo pro případ zhoršení své ekonomické situace má naspořené peníze 69 % českých domácností, méně než v předchozích letech. Ještě předloni šlo o 71 % a v roce 2020 mělo nějaké peníze naspořeno 73 procenta domácností. Vyplývá to z průzkumu, který loni v říjnu pro společnost KRUK uskutečnila agentura STEM/MARK mezi 1000 respondenty. Firma poskytuje služby správy a vymáhání pohledávek na českém a slovenském trhu.
Přibližně každá pátá domácnost (21 %) má podle průzkumu úspory do výše měsíčního příjmu. To je více než před rokem, kdy mělo úspory na měsíc 12 procent Čechů. Podíl domácností s úsporami tříměsíčního příjmu se téměř nezměnil, stoupl ze 24 na 25 procent. Podíl Čechů s úsporami tří až šestiměsíčního příjmu zůstal na 21 procentech. Téměř 17 procent domácností si s úsporami vystačí až jeden rok, každá desátá dokonce tři roky, ukázal průzkum.
Několik let v řadě se podle něj rozevírá rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v průzkumu z roku 2021 uvádělo úspory 75 % mužů a 67 % žen, v roce 2022 byl podíl mužů s úsporami téměř stejný (74 %), ale u žen klesl na 64 procenta. Muži také uvádějí výrazně vyšší úspory v poměru ke svému příjmu. Zatímco polovina žen má úspory na úrovni jednoměsíčního až tříměsíčního příjmu, 39 % mužů má úspory v rozpětí šestiměsíčního až tříletého příjmu.
„Češi jsou spořivý národ a pamatují na nečekané výdaje, aktuálně především na vyšší zálohy a doplatky za energie. Přestože celkově mírně klesl podíl domácností s úsporami, zaznamenali jsme výrazný růst podílu domácností s alespoň krátkodobou finanční rezervou. Svědčí to o rostoucí úrovni finanční gramotnosti,“ řekla generální ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.
Nejčastěji mají podle průzkumu úspory mladí lidé ve věku 18 až 24 let (78 %), kteří si typicky drží rezervu ve výši svého jednoměsíčního příjmu. Nejvyšší úspory v poměru ke svému příjmu mají lidé ve věku 55 až 64 let, kdy každý desátý uvádí úspory ve výši větší, než je příjem jejich domácnosti za tři roky. Výrazně častěji mají úspory lidé s vysokým (82 %) či středoškolským (76 %) vzděláním, proti respondentům se vzděláním bez maturity (59 procent). S úrovní dosaženého vzdělání také rychle roste výše úspor v poměru k příjmu.
Úspory mají výrazně častěji lidé žijící v manželství a poněkud překvapivě i studenti bez stálého zaměstnání. Až poté následují podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné, stejně jako zaměstnanci. Nejčastěji si spoří lidé zaměstnaní v armádě a u bezpečnostních složek, následují respondenti pracující v sektoru finančních a pojišťovacích služeb a poté zaměstnanci v oboru školství, vědy a výzkumu či kultury, vyplývá z průzkumu. „Meziročně výrazně ubylo nezaměstnaných lidí, kteří měli alespoň krátkodobé úspory,“ uzavřela Palendalová.
