MZe ničemu moc nepomohlo, jen narostla byrokracie

Současná vláda zvládla výskyt afrického moru prasat a dobře vyjednává podmínky pro zemědělce po startu nové zemědělské politiky po roce 2022, hodnotí aktivity ministerstva zemědělství velké svazy. Naopak jim vadí, že nebyl přijat legislativně dotažený fond těžko pojistitelných rizik a že se nezvyšují podíly prodávaných českých potravin. Soukromým zemědělcům vadí, že resort vedený Miroslavem Tomanem (ČSSD) podporuje velké společnosti.

Podle agrární analytika Petra Havla přístup vlády se dá hodnotit jako částečný návrat do pojetí předlistopadové politiky, hlavně kvůli posilování vlivu státu, centralizaci státní správy a nárůstu počtu úředníků. Samotné působení Tomana pak vnímá neutrálně. Skoro všichni oslovení se pak shodují, že se vládě nepodařilo snížit byrokratickou zátěž.

„U některých komodit živočišné výroby se podařilo zastavit nebo alespoň zbrzdit pokles soběstačnosti ČR s pozitivním dopadem na zaměstnanost na venkově, sortiment a cenovou stabilitu pro obyvatelstvo. Především pak s ohledem na zmíněnou cenovou stabilitu, ale také s ohledem na zajištění čerstvosti a snižování uhlíkové stopy by snižování závislosti na dovozu ze zahraničí mělo být podle našeho názoru jednou z hlavních priorit i příští vlády,“ sdělil ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Podle komoditních karet ministerstva zemědělství byla například soběstačnost ČR ve spotřebě vepřového masa v roce, kdy vláda nastupovala, 51,1 procenta. Letos by podle odhadu ministerstva mohla být o 0,1 procentního bodu vyšší. U hovězího masa činila soběstačnost 120,1 procenta, letos by pak mohla dosáhnout 148,1 procenta. U drůbežího masa pak činila v roce 2017 kdy se stal Andrej Babiš (ANO) premiérem, činila soběstačnost 65,8 procenta, loňská pak byla o procentní bod nižší.

„Dále se v novele zákona o potravinách podařilo uzákonit zákaz tzv. dvojí kvality a ve výběrových řízeních pro dodávky do stravovacích zařízení u institucí zřízených státem nebo krajem je možné preferovat lokální dodavatele, respektive držitele značek kvality, jako je Klasa nebo Regionální potravina,“ kvituje Doležal. Za zapracování dvojí kvality chválí vládu také ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Ten také kladně hodnotí navýšení národních dotací.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka se naopak nepovedlo vládě prakticky nic. Její práce pro klasické sedláky byla podle něj katastrofická. „Žádnou byrokracii, přes pár drobností, celkově nesnížila, ale naopak se situace významně zhoršila. Tolik vzývaná potravinová soběstačnost se vůbec nezlepšila a při celkově nevhodné struktuře podniků, úzké skladbě pěstovaných plodin, diskriminačně nastavených dotací na určité chovy zvířat a obecně vládou podporovaného stylu zemědělství vlastně ani nemohla,“ sdělil ČTK Šebek. Evropské dotace v řádu miliard korun pak podle něj ministerstvo směřovalo hlavně na skupinu oligarchů a extrémně velkých subjektů.

Podle Koberny je pak potřeba zlepšovat podporu exportu, záporné saldo agrárního obchodu je podle něj nepřijatelné. Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni meziročně zlepšil o 22,7 % na 36,7 mld. Kč. V roce 2017 činil 32,4 miliardy korun.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha kromě již výše zmíněných věcí vládu pochválil například za dokončení jednání o protierozní vyhlášce, za zjednodušení stavebního řízení při stavbě malých vodních nádrží, ale také třeba za pokles používaných pesticidů a antibiotik. Stále se ale podle něj nepodařilo zavést opatření proti záboru kvalitní zemědělské půdy nebo prosadit alespoň povinnost při prodeji zemědělské půdy.

„Obecně lze říci, že Toman nic výrazně nepokazil, ale ani také nic výrazně nezlepšil. Co se týká nejdůležitějšího úkolu – připravit Strategický dokument k aplikaci evropské zemědělské politiky do prostředí ČR – pak i ten lze charakterizovat jako snahu pokud možno na současném pojetí zemědělství nic moc neměnit,“ uzavřel analytik Havel.