Mzdy pokračují ve hbitém růstu, k EU se však blížíme pomalu

V 1. čtvrtletí 2026 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda o 8,1 %, po očištění o růst cen o 6,4 %. V loňském roce čeští zaměstnanci nominálně dosáhli 57 % mzdového průměru Evropské unie, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.

Nárůst nominální průměrné mzdy byl nejvyšší od 2. čtvrtletí 2021, které však bylo zkresleno nízkou základnou roku, v němž se poprvé projevila pandemie onemocnění covid-19. Míra inflace na úrovni 1,6 % naopak byla nejnižší od 4. čtvrtletí 2016, což vedlo i k silnému růstu reálných mezd. Projevil se ale velmi rozdílně podle odvětví a oborů.

„Reálné mzdy ve srovnání s loňskem akcelerovaly, přičemž si polepšila všechna odvětví. Růst mezd však byl extrémně diferencovaný. Zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí stouply reálné mzdy o 20 procent a v administrativních a podpůrných činnostech o 17 procent, pracovníkům v energetice meziročně kupní síla výdělků v podstatě stagnovala,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Nejčastější hrubé mzdy byly podle posledních výsledků ze systému Informace a statistiky o průměrném výdělku MPSV (ISPV) za rok 2025 mezi 38 a 42 tisíci Kč. Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činil 44 337 Kč. Průměrnou mzdu 52 202 Kč nepobíraly takřka dvě třetiny zaměstnanců, 59 % mužů a 73 % žen. Na druhé straně více než 200 tisíc korun hrubého bralo 0,8 % zaměstnanců, 1,2 % mužů a 0,3 % žen.

Na trhu práce lze sledovat přesun z primárního a sekundárního sektoru do služeb a péče, který je setrvalý. V dlouhodobějším pohledu strukturu zaměstnanosti v Česku také výrazně proměňuje stoupající vzdělanost obyvatel, což zahrnuje i profesní skladbu. Od roku 2009 například stoupl ze 14 % na více než 17 % podíl specialistů, kde bývá vyžadováno vysokoškolské vzdělání. Přibylo také zastoupení pracovníků ve službách a prodeji z 8 % na 13 %. Na druhé straně klesly podíly manažerských pozic (ze 7 % na 4 %) či řemeslníků a opravářů (z 16 % na 11 %).

Čisté mzdy se v letošním prvním kvartálu zvýšily proti stejnému období roku 2020 na 1,54 násobek, absolutně z 25 557 Kč na 39 473 koruny. Pro srovnání: průměrné důchody (které jsou nedaněným příjmem) stouply 1,51krát ze 14 397 Kč na 21 793 koruny. Náhradový poměr se proti roku 2020 snížil z 56 na 55 procent.

„Z pohledu České národní banky (ČNB) představuje zrychlení reálné mzdy jednoznačně proinflační riziko. ČNB ve své prognóze odhadovala růst reálné mzdy o 5,2 % meziročně a realita je o 1,2 procentního bodu vyšší.  Silný růst reálných mezd z pohledu ČNB znamená, že se inflace ve službách bude velmi pravděpodobně i letos nacházet na výrazně zvýšených úrovních a rizikem je i zrychlení jádrové složky inflace,“ soudí Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin.

„I když se jedná o tempo růstu mezd, které je dlouhodobě neudržitelné, ve druhém kvartále může dojít ještě k jeho zrychlení. Přidá se rychlejší růst platů ve veřejném sektoru a školství a uvidíme některé mimořádné bonusy u firem, kterým se daří (například Škoda Auto). Ve druhé polovině roku a v roce 2027 bude mzdová dynamika, i vzhledem k tlaku na ziskovost řady českých firem, zvolňovat. Celkově však revidujeme náš výhled pro letošní dynamiku mezd výrazně výše – z 6,3 % (podobné poslední prognóze ČNB) nad 7,5 procenta,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB. „Pokud si centrální bankéři zasadí dnešní číslo do kontextu, volá to již dnes po lehkém růstu sazeb. Květnová inflace sice poklesla na 2,1 % (blízko našeho odhadu), ale letos ji zatím mimořádně pomáhají levné energie a potraviny, které příští rok budou pravděpodobně zdražovat. Náš inflační výhled aktuálně počítá s inflací v příštím roce mezi 3-4 % s tím, že právě služby vypadají nadále velmi znepokojivě.“ 

Mezinárodní srovnání hodinových mezd, prezentované aktuálně Eurostatem za rok 2025 v přepočtu na eura, ukazuje, že Česko dosahovalo 57 % mzdového průměru Evropské unie. „Od roku 2008, kdy Česko dosahovalo úrovně jen 42 % evropského mzdového průměru, jsme se mu přiblížili o 15 procentních bodů. Ještě rychleji se mu však přibližují některé kdysi chudší státy východní Evropy, které tak české mzdy předhánějí. Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 % na 65 % průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na 60 %,“ vypočítává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.