MMF zhoršil výhled růstu globální ekonomiky
Globální ekonomika letos poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Pro letošní rok počítá s růstem o 5,9 %, zatímco v letní aktualizaci předpovídal 6% tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.
Měnový fond v létě předpokládal, že s postupem očkování se globální ekonomika začne vracet k normálu. To se sice děje, proti původním odhadům ale pomaleji. Jako problém se ukazuje koronavirová mutace delta, ale i související potíže v dodavatelských řetězcích. To v mnoha státech přispívá i k růstu inflace, která se ale podle fondu ve většině zemí příští rok vrátí na úrovně před pandemií. Fond ovšem připouští, že inflační výhled je obestřen značnou nejistotou.
„Výhled ekonomiky je obecně zatížen větším rizikem a politické kompromisy jsou teď složitější.“
„Výsledkem šíření epidemie v nejdůležitějších článcích globálních dodavatelských řetězců je delší narušení těchto řetězců, než jsme předpokládali. Tím se v mnoha zemích ještě více zvyšuje inflace,“ uvedl měnový fond. „Výhled ekonomiky je obecně zatížen větším rizikem a politické kompromisy jsou teď složitější.“
Hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová v rozhovoru s agenturou AFP předpověděla, že ceny energií, jejichž prudký růst vyvolává obavy ohledně dalšího vývoje ekonomiky, sice zůstanou v příštích několika měsících na vysoké úrovni, ale do konce prvního čtvrtletí příštího roku by měly klesnout. Připustila, že v případě chladné zimy by mohly hrozit rozsáhlejší výpadky v dodávkách elektřiny.
potíže v dodavatelských řetězcích v mnoha státech přispívají i k růstu inflace
Fond dnes rovněž upozornil, že celkově mírné zhoršení výhledu zakrývá mnohem výraznější změny k horšímu v některých zemích. „Výhled pro skupinu nízkopříjmových rozvojových zemí je kvůli zhoršenému vývoji pandemie výrazně temnější,“ stojí v podzimním výhledu. Zatímco vyspělé země se na úroveň před pandemií z hlediska hospodářského výstupu dostanou už příští rok, ty rozvojové tam podle měnového fondu nebudou ani za tři roky.
Za problematický považuje měnový fond postup v očkování, který je hlavní příčinou zhoršujících se rozdílů ve vyhlídkách vyspělých a rozvojových zemí. „Zatímco téměř 60 procent populace ve vyspělých zemích je plně naočkováno a někteří lidé tam právě dostávají posilující dávku, kolem 96 procent populace nízkopříjmových zemí je i nadále nenaočkováno.“
Proti červencové aktualizaci jarního výhledu si letos povedou lépe Spojené státy americké a také eurozóna jako celek. Hůře si naopak povede Německo, Británie nebo Japonsko. V případě Číny měnový fond počítá se stabilním růstem, který dosáhne osmi procent proti růstu 8,1 %, který fond předpokládal v létě. Beze změn je výhled pro Indii, kde MMF pro letošní rok dál počítá s růstem 9,5 procenta.
Pro českou ekonomiku se také pro letošek výhled MMF upravil směrem dolů. V letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta.
Slovensku fond zhoršil výhled letošního růstu na 4,4 procenta, zatímco na jaře počítal s růstem HDP o 4,7 procenta.
Příští rok vidí měnový fond optimističtěji jak v případě České republiky, tak v případě Slovenska. Na jaře Česku předpovídal růst o 4,3 procenta a Slovensku o 4,4 procenta. Nyní čeká na Slovensku v příštím roce hospodářský vzestup o 5,2 procenta.
České ministerstvo financí ve své prognóze na konci srpna zlepšilo odhad vývoje ekonomiky na letošní i příští rok. Letos čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze ze začátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta.
