Měnové krizi nevěřím, říká ekonom Pikora

Ne euro, ale zlato je teď tou jistotou. Ilustrační foto: Jeff jacobs z Pixabay

Někteří ekonomové a významné instituce varují před nacházející finanční a hospodářskou krizí, která by měla postihnout několik zemí, včetně České republiky. Ekonom Lukáš Kovanda nedávno citoval podobnou prognózu od japonské banky Nomura a obavy z ekonomické nerovnováhy, která by mohla vyústit v hlubokou recesi, vyjádřila také ekonomka Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group, je vůči podobným předpovědím skeptický. Proč by se neměly naplnit píše ve svém komentáři.

Vloni na podzim varovala japonská banka Nomura před výrazným oslabením koruny. „Pamatuji si, jak mnoho lidí zazmatkovalo a začali rychle korunu prodávat. Argumenty pro oslabení tehdy plynuly zejména ze strachu o zahraniční obchod,“ píše Pikora.

To se ovšem nenaplnilo, neboť koruna až do dubna posilovala. Následně sice otočila a mírně oslabila, ale i tak je silnější než v době, kdy Nomura vyslala své varování.

Tento týden opět, i když s menší pompou a mediálním pokrytím, varuje Nomura prostřednictvím médií, že podle jejího ukazatele Damokles bude Turecku, České republice, Srí Lance a Rumunsku během 12 měsíců hrozit měnová krize.

Tvrdí přitom, že 64 % z 61 krizí od roku 1996 předpověděla správně. To zní děsivě, ale osobně se nějakého dramatického oslabení koruny nebojím. Běžný i finanční účet platební bilance jsou v pohodě. Není tu nic alarmujícího, proč by měla koruna výrazně oslabit. Jediným vážným problémem jsou veřejné finance, ale jen v případě rozpočtového deficitu. Celkový dluh je navíc hluboce pod průměrem eurozóny. Mírný prostor pro oslabení vytváří skutečnost, že rozdíl v úročení koruny a eura bude menší. Koruna bude tedy úrokově méně zajímavá, ale to by mohlo posunout kurz dolů o desítky haléřů, nikoliv korun.

ČNB si slabou korunu nemůže dovolit

Česká národní banka má navíc v poměru ke hrubému domácímu produktu (HDP) ohromné devizové rezervy a může se oslabování koruny velmi úspěšně bránit. Těžko si tedy představit dramatický propad kurzu. Centrální banka si vzhledem k inflaci slabou korunu nemůže dovolit.

Oslabení koruny o 3 nebo 4 % není pro domácnosti nic zásadního. Pokud mají příjmy a výdaje v koruně, nemusí je kurz zajímat. Přemýšlet o výměně korun na eura a zpět přinese jen náklady na transakci, takže na tom člověk ještě s velkou pravděpodobností prodělá.

„Pokud bych už koruně nevěřil, rozhodně bych neutíkal k dolaru či euru, ale nakoupil bych rezervní zlato, jehož cena má dlouhodobě tendenci růst.  Já koruně nicméně důvěřuji. Nejsme Turecko, kde lidé utíkají od liry a raději se kvůli opravdu vysoké inflaci dobrovolně uchylují k euru. Naše inflace je v současnosti již pod kontrolou, a navíc je nižší než na sousedním Slovensku, kde se eurem platí. Koruna je dobrá měna,“ uzavírá Pikora.