Lagardeová: Eurozóna se navzdory válce na Ukrajině nedostane do stagflace

Evropská centrální banka (ECB) navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.

„V současné době nevidíme žádné známky stagnace,“ uvedla šéfka ECB. „Vzhledem k pokračujícímu hospodářskému oživení nepředpokládáme, že by ekonomika v letech 2022, 2023 a 2024 stagnovala,“ dodala.

ECB tento měsíc snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 3,7 procenta, zatímco dosud čekala růst o 4,2 procenta. Lagardeová dnes upozornila, že banka počítá s růstem ekonomiky eurozóny i ve svém pesimistickém scénáři, který zahrnuje zintenzivnění a delší trvání války i bojkot ruských dodávek plynu a ropy. Tento scénář předpokládá, že HDP eurozóny se v letošním roce zvýší o 2,3 procenta.

Vloni ekonomika eurozóny podle statistického úřadu Eurostat vzrostla o 5,3 procenta po propadu o 6,4 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.

Letošní míru inflace v eurozóně ECB v základním scénáři odhaduje na 5,1 procenta. V případě pesimistického scénáře by růst spotřebitelských cen mohl podle banky dosáhnout 7,1 procenta.