Krizi v dodávkách elektřiny následuje zpružnění v emisích

Ilustrační foto: Markus Distelrath z Pixabay

Tak dlouho se jezdí autem pro elektřinu, až se drátek přepálí. Německé město Oranienburg s 50 tisíci obyvateli, ležící asi 30 km severně od Berlína, vyhlásilo stav nouze. Není tam válka, ani záplavy, ani demonstrace. Chybí tam elektřina.

„V Oranienburgu je elektrická síť na pokraji kolapsu. K této situaci vedly roky zanedbávaných investic a neočekávaný nárůst poptávky v důsledku energetické transformace. Město nyní muselo přistoupit k razantnímu kroku, aby problém vyřešilo,“ píše německý časopis Focus na svých webových stránkách. Město o tom informovalo německou síťovou agenturu, jež je podřízena ministerstvu hospodářství a klimatu a které řídí ministr Robert Habeck za Zelené. Městská síť je přetížena, nelze připojit už žádného nového odběratele, ani domácnost, ani podnik. „Díky tomu je Oranienburg prvním městem v Německu, které vyhlásilo stav nouze. Možnosti dodávek ve městě byly vyčerpány, řekl Peter Grabowsky, generální ředitel komunálních služeb. Výsledek: nové registrace nebo zvýšení výkonu domovních přípojek se již neschvalují. Nebudou žádná nová tepelná čerpadla ani dobíjecí infrastruktura. Ani nové obchodní a průmyslové oblasti nelze připojit k síti a zásobovat elektřinou,“ popisuje Focus.

Blízkost hlavnímu městu lákala nové příchozí, obyvatele i firmy. Za posledních 20 let v Oranienburgu přibylo 10 tisíc obyvatel. Městská správa zřejmě něco zanedbala. Ale své si na stavu nouze připsala také Energiewende. Vytápění domů přešlo na tepelná čerpadla, přibylo dobíjených elektroaut.

„Potřeba elektřiny v našem rostoucím městě se vyvíjela enormně rychleji, než se v minulosti předpovídalo. To je výzva, jak rychle rozšířit infrastrukturu. Usilovně pracujeme na tom, abychom zcela nezpomalili rozvoj města, ale abychom zajistili dostatek energie pro naše velké průmyslové podniky i pro soukromé stavitele domů. Ale ve skutečnosti to bude pravděpodobně trvat déle,“ říká starosta města Alexander Laesicke. Stavba rozvodny, o které je nyní rozhodnuto, potrvá čtyři až pět let. Není jasné, jak by mělo „přechodné řešení“ vypadat.

Nepředvídatelný růst poptávky o elektřině byl ale předvídán. Spolková síťová agentura již na začátku loňského roku varovala před úzkými místy a jmenovala přesně tytéž zdroje jako nyní starosta, které by mohly být zodpovědné za možné přetížení elektrické sítě: soukromé dobíjecí stanice pro elektromobily a tepelná čerpadla na elektřinu. Oba ve skutečnosti představují energetický přechod od plynu, ropy a uhlí. Oba jsou však velkými spotřebiteli energie, což znamená, že zatěžují elektrické sítě více než dříve.

Téměř ve stejný čas německá vládní koalice odvrátila jiný kolaps, a sice dopravní. Ne, že by aut bylo málo. Ale málo je elektroaut. Takže odvětví dopravy neplnilo závazky snižování emisí skleníkových plynů. Ty se v Německu kontrolují po jednotlivých sektorech. A doprava silně zaostává. Zástupci vládní koalice se tedy tento týden dohodli, že napříště se bude snižování emisí počítat jako celek. Jak informovaly Lidové noviny, podle původního znění by byl ministr dopravy (Volker Wissing za FDP) povinen předložit plán okamžitých opatření ke snižování emisí v silniční dopravě, která zůstává nejproblémovějším sektorem. Wissing již dříve varoval, že kvůli nutnosti splnit sektorový cíl snížení emisí by nezbylo, než přistoupit k radikálním opatřením, včetně zákazu provozu automobilů ve vybrané dny, například o víkendech.

ochrana klimatu se stane pružnější a tím i účinnější

Zda by to zabralo, těžko říci. Lidé by dost možná odjížděli z práce už ve čtvrtek, případně se vraceli až v pondělí. Ale to už je teď jedno, hrozba zákazu byla odvrácena. A to dokonce ke spokojenosti ministra stálého počasí Habecka. „Ochrana klimatu se stane pružnější a tím i účinnější,“ citují jej Lidové noviny. Takto tedy němečtí Zelení popisují nerealistické, ambiciózní závazky: pružnější a účinnější.

Zda to bude stačit není vůbec jisté. Německý nejvyšší kontrolní úřad nedávno vydal zprávu, v níž píše: „Přechod Německa na novou energetiku není v pořádku. Bezpečnost dodávek elektřiny je ohrožena, elektřina je drahá a spolková vláda není schopna komplexně posoudit dopady přechodu na novou energetiku na krajinu, přírodu a životní prostředí. Rizika pro energetickou transformaci, a tím i německou prosperitu, jsou velká a od posledního auditu se v roce 2021 zhoršila.“ Úřad ve své zprávě předpokládá, že hrubá spotřeba elektřiny vzroste o 33 % na 750 terawatthodin (TWh) (v roce 2021 činila 565 TWh), zejména v důsledku rostoucí elektrifikace v odvětví dopravy a vytápění. Rovněž upřesňuje, že do sítí a jejich řízení bude do roku 2030 zapotřebí investovat přibližně 166 mld. Kč ročně. Na německé pevnině se mají postavit do roku 2045 nové sítě v délce 19 363 km, na moři 14 890 km. Přitom za posledních sedm let podle auditu dosáhl deficit v budování sítí pro propojení nových solárních a větrných zdrojů 6000 km. „Vysoké ceny elektřiny představují významné riziko pro Německo jako místo pro podnikání. Cenová dostupnost dodávek elektřiny je již dnes zpochybňována. Ceny elektřiny v posledních letech v Německu nepřetržitě rostou a patří k nejvyšším v Evropské unii,“ píše Úřad ve své zprávě.

Tak uvidíme, jak to zpružnění zabere.