Koruna je podhodnocená a hrozí další oslabení

Česká koruna je pod tlakem. Zatímco český spotřebitel si za Big Mac v půli července zaplatil 109 korun, Američan za stejný hamburger vytáhl z peněženky 9,01 dolaru. Podle známého indexu Big Mac, který dlouhodobě slouží jako jednoduchý indikátor parity kupní síly, je tak česká koruna podhodnocena vůči dolaru o 14,6 %. Jinými slovy – pokud by měla česká měna skutečně odpovídat reálné hodnotě, kurz vůči dolaru by měl být někde kolem 18,14 Kč/USD, nikoli na aktuální hladině okolo 21,23 Kč/USD.

Jenže měnové trhy se na ekonomickou „spravedlnost“ příliš neohlížejí. Pohyb koruny je z velké části řízený sentimentem investorů, měnovou politikou a očekáváním vývoje v USA i eurozóně. A ten aktuálně koruně příliš nenahrává.

Krátkodobé technické tlaky jdou proti koruně. Na denní bázi vykazuje koruna známky nervozity. Akciové trhy zažívají mírné výkyvy, a to se podle technických indikátorů může lehce přenést i na měnový trh. Krátkodobý technický indikátor zvaný „stochastik“ by dokonce doporučoval korunu prodávat. Přestože indikátor relativní síly (RSI) stále ukazuje neutrální hodnoty, převažující nálada na trhu směřuje k opatrnosti. Výhled na příští týden tak počítá spíše se stagnací nebo mírným oslabením koruny, především vůči euru. A podobně to vidí i měsíční horizont.

Naše analýza koruny dlouhodobě čeká stagnaci až oslabovaní, ale jiné finanční instituce říkají často něco jiného. V ročním výhledu předpovídáme dokonce oslabení koruny až na 25,10 Kč za euro, čímž by se vrátila přibližně na úroveň z doby před posledním zvýšením základní úrokové sazby Českou národní bankou. 

Čím to je, že máme odlišné očekávání? Podle aktuální prognózy už dozněly hlavní faktory, které korunu poslední rok držely nad vodou. V první řadě šlo o příliv kapitálu ze zahraničí, který hledal bezpečný přístav, a přitom využíval vysokých českých úrokových sazeb. Druhým důvodem bylo oslabení amerického dolaru, které tlačilo českou měnu vzhůru. Oba efekty jsou však již na ústupu.

Očekáváme totiž, že dolar část svých ztrát stáhne, zejména pokud se uklidní situace v oblasti cel a mezinárodního obchodu. Evropská centrální banka (ECB) navíc podle posledních vyjádření neplánuje dramatické snižování sazeb, čímž zabrzdí růst úrokového diferenciálu mezi eurem a korunou – to je další z faktorů, který dosud české měně pomáhal.

Nepříjemné zprávy tak přicházejí jak pro importéry, tak i pro cizoměnové dlužníky. Pro exportéry by mírné oslabení koruny mohlo být pozitivní zprávou: jejich zboží bude na zahraničních trzích relativně levnější. Naopak pro firmy, které mají úvěry v eurech nebo dolarech, je to varovný signál. Oslabení koruny totiž znamená vyšší náklady na splácení. Stejně tak mohou být opatrnější i podnikatelé, uvažující o fixaci úrokových sazeb. Pokud koruna ztratí a ECB zpomalí s uvolňováním měnové politiky, může být výhodnější fixovat nyní než čekat na údajně příznivější podmínky.

Ačkoli se tedy může zdát, že česká koruna má podle jednoduché logiky parity kupní síly stále kam růst, reálné tržní síly jí tuto cestu v nejbližší době zřejmě neumožní. Místo posilování tak s největší pravděpodobností čeká korunu další období stagnace nebo mírného oslabování. A pro české podnikatele to znamená jediné – zůstat ve střehu a počítat s tím, že slabší koruna může brzy stát více než jen Big Mac.