Každý osmý Čech našel v mobilu nechtěnou sledovací aplikaci

Každý osmý dotázaný Čech ve svém telefonu někdy našel sledovací aplikaci, kterou si sám nenainstaloval, tedy tzv. stalkerware. Tyto aplikace nejčastěji sledovaly polohu dotyčného (51 %), navštívené webové stránky (44 %) a čas strávený v jiných aplikacích (31 %). Vyplývá to z průzkumu značky Avast mezi více než 1000 respondenty.

Útočníci prostřednictvím těchto nechtěných aplikací také zjišťovali, s kým jejich oběť komunikovala (23 %), obsah jejích zpráv (21 %) a obsah hovorů (19 %).

„Stalkerware je druh softwaru, který stalker, jenž je oběti často blízký a má tak přístup k jejímu zařízení, obvykle instaluje do zařízení své oběti bez jejího souhlasu nebo vědomí. Jeho prostřednictvím může stalker sledovat aktivitu dotyčného, včetně textových zpráv, hovorů, přesné polohy a dalších dat,“ říká analytik Avastu Jakub Vávra. Stalkerware se navíc podle něho může vydávat za jiné programy, jako jsou například rodičovské aplikace nebo aplikace nastavení zařízení. Některé verze jsou schopné i kompletně schovat svoji ikonku v zařízení. Mnoho obětí jej tak nemusí vůbec objevit.

Stalkerware lze odhalit například podle nezvykle rychlého vybíjení baterie, sníženého výkonu či celkově podivného chování zařízení. S rozpoznáním stalkerwaru často pomáhají také antivirové programy, které mohou uživatele na jeho přítomnost v zařízení automaticky upozornit. Po odhalení sledovací aplikace ji podle průzkumu většina dotázaných Čechů (77 %) ihned odstranila ze svého zařízení a někteří také kontaktovali svého partnera (13 %) či přátele (12 procent).

„Stále více žen se setkává s kyber násilím, tedy různými formami násilí, manipulace, obtěžování nebo kontroly, které se děje v online prostoru nebo za využití moderních technologií, včetně mobilních aplikací. Různé formy kyber násilí pozorujeme v kontextu domácího násilí už dlouhodobě, a to sledování oběti za využití různých aplikací, GPS v autě, zahlcování SMS zprávami, zprávami přes jiné komunikační aplikace nebo zahlcování hovory, ale řadíme sem i třeba kontroly bankovních účtů, zpráv či e-mailů obětí,“ upřesnila vedoucí sociálních služeb organizace proFem Naďa Gubová.