K rozšíření ekologického zemědělství musí stát pomoci s odbytem
Česko může dosáhnout cíle EU mít do roku 2030 čtvrtinu půdy v ekologickém zemědělství, vyžaduje to ale větší podporu odbytu od státu. ČTK to řekla manažerka svazu organizace PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Nyní se ekologicky hospodaří na zhruba 15 procentech zemědělské půdy a většinu tvoří trvalé travnaté porosty. Spotřebu lze podle svazu podpořit zařazením biopotravin z ekologického zemědělství do veřejného stravování.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na programové konferenci lidovců řekl, že ČR patří mezi 20 zemí s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství a má ambici dosáhnout evropského cíle pro rok 2030.
Podle Urbánkové je současná politika státu nastavená tak, že pro ekologické zemědělce toho příliš nedělá. „Přístup státu musí být nejenom dotační, ale potřebujeme, aby šel ruku v ruce nástroj odbytový a zpracovatelský,“ řekla. Jako příklad uvedla, že v dánské Kodani je ve všech státních institucích 90 procent potravin ve veřejném stravování v bio kvalitě, jde tedy o školy, školky nebo nemocnice. V ČR by mohly do školního stravování z ekologického zemědělství směřovat těstoviny nebo pekárenské výrobky. Čeští pěstitelé umí podle Urbánkové vypěstovat velmi kvalitní plodiny.
Podle poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství se ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což je 15,7 procenta zemědělské půdy. Tento způsob hospodaření se ale podle statistik soustřeďuje v podhorských oblastech, kde je 90 % všech farem. Dominantní jsou trvalé travnaté porosty, tedy louky nebo pastviny. Tvoří zhruba 80 % plochy zařazené v ekologickém zemědělství. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy v roce 2021 meziročně zvýšil o zhruba 10 procent na 103 000 hektarů. V roce 2010 to bylo zhruba 55 000 hektarů. Dlouhodobě 90 % produkce masa v bio kvalitě tvoří hovězí maso.
Urbánková podotkla, že u pastvin a luk již není příliš velký prostor pro další rozšiřování zemědělské půdy. To vyplývá i ze statistik, podíl travnatých porostů na celkové ploše ekologického zemědělství se od roku 2005 prakticky nemění. Pro rozvoj rostlinné produkce podle svazu chybí mlýny a pekárny zaměřené na bio kvalitu.
Podpora hospodaření na orné půdě je podle Urbánkové také nedostatečná, ceny komodit se v současnosti propadly. Vede to i k situaci, kdy je ekologická produkce z orné půdy nerentabilní. Poukázala na to, že v Česku chybí výraznější podpora nákupu technologií. Pokud se nezavede proaktivní politika podporující ekologické zemědělce, bude podíl orné půdy spíše klesat, míní. Od ministra očekává, že najde způsob, jak ke vstupu do ekologického zemědělství motivovat třeba zelináře, uvedla.
Podle Urbánkové je prostor pro rozšíření ekologického zemědělství například v okolí vodních zdrojů. „V zahraničí se masivně převádí ochranná pásma vodních zdrojů do ekologie,“ řekla s tím, že je to levnější cesta, než vodu čistit, ale v ČR se nic takového doposud nezavedlo.
