Jaderné elektrárny loni vyrobily zhruba třetinu české elektřiny, třetinu uhelné

Jaderné elektrárny se v loňském roce podílely na výrobě elektřiny v ČR z 36,6 procenta. Byly tak největším tuzemským producentem elektřiny. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny. Vyplývá to z informací interaktivního modulu oborového webu oEnergetice.cz. Meziročně se ale podíl elektřiny vyrobené z jádra mírně snížil, v roce 2020 činil 37,2 procenta. V roce 2019 se největší částí podílely na výrobě elektřiny v Česku hnědouhelné elektrárny s podílem 38,9 %, jaderné elektrárny si tehdy připsaly 36,1 procenta.

Na třetím místě co do nejvyšší produkce se loni umístily plynové zdroje, které loni vyrobily přes 10 % elektřiny. Z biomasy se vyrobilo 3,1 % elektřiny, z černého uhlí 3,2 % a vodní elektrárny vyprodukovaly 3,1 % celkové české výroby elektřiny. Solární elektrárny si pak v loňském roce připsaly v ČR výrobu 2,8 %, přečerpávací elektrárny 1,5 procenta. Větrné elektrárny vyrobily 0,8 % celkové elektřiny a ostatní obnovitelné zdroje rovná 3 procenta.

Po celý rok ale není poměr zdrojů stejný. Například v listopadu a prosinci se nejvíce elektřiny vyrobilo z hnědého uhlí. Stejná situace byla také v lednu a únoru. V lednu dokonce uhelné zdroje přesáhly 40 % vyrobené elektřiny v celé ČR.

„Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů je silně pod možnostmi, kterými by tyto domácí zdroje mohly přispět k produkci čisté energie. Posledních 10 let se podíl zelené elektřiny na energetickém mixu pohybuje mezi 12 až 13 procenty. Pokud by bývalé vlády nezastavily jejich rozvoj, mohly jsme dnes pomocí solárních a větrných elektráren nebo bioplynových stanic pokrývat pětinu naší spotřeby elektřiny,“ řekl ČTK programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Komentář SH:

Jak vlády „zastavily rozvoj zelené elektřiny“? Žádné zákazy nebyly vydány. Naopak, legislativně bylo usnadněno budování a připojování fotovoltaických elektráren jak pro vlastní spotřebu, tak pro dodávky přebytků do veřejné sítě. Nebo-li: jakmile jsou „zelené zdroje“ odkázány na vlastní technologickou a ekonomickou soběstačnost, aktivisté to prohlásí za „zastavení jejích rozvoje“. Zato o další rozvoj například jaderných elektráren a záložních plynových zdrojů se musejí vést hektické boje v Evropské komisi, která je svou taxonomií „zastavuje“ docela nepokrytě a skutečně. Pan Sedlák bude donekonečna tvrdit, jak jsou „zelené“ zdroje ty nejlevnější a nejefektivnější, ale jak se zároveň investice do nich nevyplácejí bez státních dotací. Ale za posledních 10 let se jejich instalovaná kapacita nepohnula.

Výrobu obnovitelných zdrojů lze přitom podle Sedláka zvýšit do roku 2030 o zhruba pětinásobek pro fotovoltaiku – na 12 terawatthodin ročně –  a pro větrné elektrárny na zhruba sedminásobek proti dnešku – na necelých 5 terawatthodin ročně. Další terawatthodiny ročně mohou přidat bioplynové stanice, míní. „Celkem by tak Česko mohlo mít do roku 2030 z obnovitelných zdrojů okolo 20 terawatthodin ročně. Třetina domácí čisté spotřeby elektřiny by pak byla stoprocentně nezávislá na dodávkách energetických zdrojů z Ruska i spalování stále dražších fosilních paliv,“ uvedl Sedlák.

Komentář SH:

Výborně, když mohlo, tak určitě mohlo. Výstavbu těchto zdrojů, budování nezávislosti ČR na Rusku a zlevňování elektřiny určitě žádná vláda zastavovat nebude.

Energetická společnost ČEZ tento týden zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Blok by měl stát do roku 2036. Vyhodnocení výběrového řízení by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Začít stavět se má v roce 2029.

Loni dodaly jaderné elektrárny Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o 3 procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.