Itálie se bojí zpřísnění měnové politiky ECB
Příliš brzké zpřísňování měnové politiky v eurozóně by bylo velkou chybou. Uvedl to eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni v rozhovoru s televizí Bloomberg. Evropská centrální banka (ECB), která nyní podporuje ekonomiku eurozóny rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů, bude o své měnové politice jednat ve čtvrtek.
„Monitorujeme inflaci v eurozóně. Měli bychom ji monitorovat velmi přesně, ale bez toho, abychom činili příliš brzké závěry,“ řekl Gentiloni během ekonomického fóra v italské obci Cernobbio. „Myslím, že by to byla velká chyba, protože panuje základní shoda na tom, že tato (vysoká) inflace je stále dočasným fenoménem,“ dodal. Evropa se podle Gentiloniho musí vyhnout chybám, které učinila během finanční krize před více než deseti lety v podobě „předčasného návratu k normálu“.
představitelé ECB tento týden varovali, že vzestup inflace by mohl získat „trvalejší charakter“
ECB doposud uváděla, že za růstem inflace stojí dočasné faktory. Někteří její představitelé nicméně tento týden varovali, že vzestup inflace by zčásti mohl získat trvalejší charakter. „Pokud tyto dočasné faktory povedou k vyšším inflačním očekáváním a k rychlejšímu růstu mezd, může to znamenat výrazný nárůst míry inflace v dlouhodobějším horizontu,“ uvedl například šéf německé centrální banky Jens Weidmann, který je členem Rady guvernérů ECB.
Viceprezident ECB Luis de Guindos tento týden upozornil, že ekonomika eurozóny roste rychlejším tempem, než se předpokládalo. To podle něj banka zohlední při rozhodování o své měnové politice. Někteří představitelé ECB vyzvali, aby banka už příští týden rozhodla, že začne omezovat rozsáhlé nákupy dluhopisů. De Guindos se k načasování začátku omezování nákupů dluhopisů přímo nevyjádřil, upozornil však, že silné hospodářské oživení vytváří prostor pro normalizaci měnové politiky.
Komentář SH:
Opět se schyluje k souboji prosperujících a propadajících zemí eurozóny. Itálie a Řecko výkup úpadkových obligací nutně potřebují ke své finanční záchraně, podobně jako vysoká inflace jim pomůže se splátkami státních dluhů. Naopak takové Německo nebo Rakousko bude vysokou inflací docela trpět, Francie asi také, i když jak v čem. Před 10 lety, kromě toho, se návrat k žádnému „normálu“ nekonal. Kdyby ano, žádná další krize by jižním zemím eurozóny nyní nehrozila a ECB by mohla klidně zavádět opatření proti inflaci. Teď s tím má problém, protože se po ní chce, aby udržovala podpůrná opatření proti finanční krizi. A to prostě nejde dělat zároveň.
Statistický úřad Eurostat ve svém rychlém odhadu uvedl, že inflace v eurozóně se v srpnu vyšplhala na 3 %, což je nejvyšší úroveň téměř za deset let. Růst cen tak výrazně překračuje dlouhodobý cíl ECB, který je na dvou procentech. V červenci činila inflace v eurozóně 2,2 procenta.
Šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras, který je také členem Rady guvernérů ECB, nicméně agentuře Bloomberg tento týden řekl, že vzestup inflace v eurozóně se stále zdá pouze přechodný. Dodal, že ze srpnového výstupu inflace na tři procenta by se neměly vyvozovat příliš velké závěry. Většina odhadů podle něj naznačuje, že za růstem inflace stojí dočasné problémy v dodavatelských řetězcích způsobené pandemií covidu-19.
