Inženýrská komora uvedla statiky do stavu pohotovosti
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) už v pátek 13. září vyzvala své členy, aby se v souladu s pokyny Integrovaného záchranného systému (IZS) zapojili do odstraňování následků škod, které po sobě nechává ničivá povodeň a další extrémní projevy počasí. Vzhledem k zaplavení tisíců budov, zejména v nejvíce postižených oblastech, byli Inženýrskou komorou osloveni především autorizovaní statici.
V případě nejvíce postiženého Moravskoslezského kraje pomoc autorizovaných osob koordinuje Ing. Petr Dospiva, předseda oblasti Ostrava a zároveň 1. místopředseda ČKAIT.
Prostřednictvím svých oblastních (krajských) kanceláří vedení ČKAIT oslovilo všechny odborníky. Požádalo je, aby byli připraveni v pohotovostním režimu reagovat na výzvu vedoucích zasahujících příslušníků Hasičského záchranného sboru. Krajské jednotky HZS mají k dispozici seznamy autorizovaných statiků s ohledem na jejich co nejrychlejší dojezd. ČKAIT je připravena v případě akutní potřeby povolat autorizované statiky i z oblastí, které povodní nebyly zasaženy v takovém rozsahu.
„O ochotě našich členů není pochyb. Po ničivém tornádu na jižní Moravě v červnu 2021, do nějž se zapojil statici i z opačného konce republiky, jsme společně s Hasičským záchranným sborem a pověřenými krizovými štáby zdokonalili systém komunikace a operativního řízení. Odhaduji, že v nejbližších dnech po opadnutí vody budou zapotřebí desítky statiků a následně dalších autorizovaných odborníků. V postižených oblastech doporučujeme zkontaktovat naše oblastní kanceláře, které o našich odbornících v jednotlivých krajích mají nejlepší přehled,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT, který důrazně varuje před neuváženým vstupem do jakýchkoliv vodou zasažených budov.
Na komorových stránkách https://www.ckait.cz/autorizovane-osoby mohou samosprávy i jednotlivci vyhledat místně nejbližší autorizované stavební odborníky podle názvu okresu či kraje.
ČKAIT sdružuje více než 32 tisíc stavebních inženýrů a techniků, z toho je zhruba 1200 autorizovaných statiků a 17 000 autorizovaných osob v oboru pozemní stavby.
ČKAIT zároveň vydala doporučení pro všechny vlastníky nebo správce budov, u nichž došlo k zaplavení vodou, ať již k úplnému, nebo částečnému. Rozhodně platí, že jakákoliv posouzení nebo dokonce stavební práce mohou nastat až po opadnutí vody, a to na základě pokynů pracovníků Integrovaného záchranného systému a po posouzení odborníky – autorizovanými osobami. Tento bod je velmi důležitý: zkušenost z Břeclavska a Hodonínska v roce 2021 ukázala, že opravy mnoha z 1200 objektů poškozených tornádem začaly bez posouzení autorizovanými osobami – statiky a projektanty – což následně způsobilo problémy s dokončením a kvalitou prací.
Podle zkušeností Ladislava Bukovského, předsedy oblasti ČKAIT Praha a Středočeský kraj, a předsedy Technické komise ČKAIT, posouzení statikem budou vyžadovat všechny stavby, jimiž prošla záplavová vlna, nebo které byly ve styku s vodou delší dobu. „V případě deformací, výskytu trhlin nebo zkřížených dveří a oken nechoďte dovnitř a přivolejte autorizovaného statika, který určí další opatření nebo uvolní dům k užívání,“ doporučuje Bukovský.
Další doporučení se liší podle typu konstrukcí. Ve zděných domech v prostorech zasažených přímo povodňovou vodou je nezbytné vyklidit veškerý mobiliář, odstranit bahno a nečistoty, které se naplavily do domu, vymýt vodou prostory zasažené povodňovou vodou. Dále je třeba odstranit z podlah PVC krytiny, koberce, dřevěné prvky – parkety, prkna i desky na bázi dřeva. Je vysoce pravděpodobné, že budou zničené a nelze je opravit. K likvidaci těchto stavebních prvků lze samozřejmě přistoupit až s časovým odstupem.
S ohledem na vlhkost, jíž se budovy mohou zbavovat řadu měsíců a často i několik let, je bohužel nutné odstranit zásypy a tepelné izolace podlah. A zevnitř i zvnějšku osekat omítky nejméně 30 cm nad rovinu zatopení. Jak ukázaly postupy po povodních v letech 2002 a 2012, lidé okamžitě po zpřístupnění budov nasazují vysoušeče. „Sušení pomocí vysoušečů lze podpořit osazením stolních ventilátorů, které zajistí cirkulaci vzduchu po místnosti a zvýší účinnost vysušování. Okna i dveře musejí být uzavřené, nesmí se větrat. Voda z vysoušečů se musí pravidelně vylévat nebo odvádět hadicemi mimo sušený prostor,“ radí Ladislav Bukovský.
Keramické a betonové podlahy, pod kterými jsou tepelné nebo akustické izolace, zástupci ČKAIT doporučují otevřít jednou či dvěma sondami, odsát z nich vodu a vysoušet speciálním sušicím zařízením. Případně se majitel nevyhne rozbourání a odstranění tepelných izolací. U nich došlo kvůli kontaktu s vodou ke znehodnocení.
Místnosti, které nejsou vysoušené, je na místě větrat nebo střídavě vytápět a větrat, kdy vysoušení urychlí osazení ventilátory. U sklepních prostor pomáhá otevření oken a zprůchodnění komínů tak, aby vznikal průvan a vzduch cirkuloval. Po vysušení musejí být prostory kompletně vydezinfikovány, následně je možné provést opravy. Mělo by dojít k odstranění původních poškozených nátěrů. Prostory je třeba vymalovat hašeným vápnem nebo nátěrovými hmotami s fungicidní přísadou, které neuzavřou povrch stěn pro vysychání a zároveň zabrání vzniku plísní.
Rozsáhlejší sanace čekají dřevostavby. Platí pro ně v zásadě to samé jako pro zděné konstrukce. Navíc je ale nutné odstranit opláštění vnitřních i obvodových stěn z jedné strany stěny. V případě sádrokartonu nebo desek na bázi dřeva pak bohužel z obou stran. Dřevěné nosné konstrukce je nutné omýt čistou vodou. Vysoušení je samozřejmě možné, u ventilátorů v uzavřených prostorách je vhodné zajistit cirkulaci vzduchu. Před opravou je pak nezbytné dřevo impregnovat prostředkem proti houbám a hmyzu.
