Inflaci posilují ceny za dopravu
Spotřebitelské ceny v březnu vzrostly ve srovnání s únorem o 0,6 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 1,9 %, což bylo o 0,5 procentního bodu více než v únoru, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
V oddíle doprava byly v březnu ve srovnání s únorem vyšší především ceny pohonných hmot a maziv o 19,4 %. Ceny automobilů vzrostly o 0,4 %. V oddíle bydlení byly vyšší ceny nájemného za bydlení o 0,3 %. Vývoj cen v oddíle stravovací a ubytovací služby byl ovlivněn především růstem cen stravovacích služeb o 0,3 %. Naopak na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měly v březnu vliv zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly především ceny zeleniny o 3 % (z čehož ceny brambor byly nižší o 4 %), cukru o 12,5 %, čokolády a kakaa o 2,8 %, sýrů o 1,2 % a masa o 0,3 %. Ceny vajec vzrostly o 4,9 procenta.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 1,9 %, což bylo o 0,5 procentního bodu více než v únoru. Také na tomto zvýšení inflace měly nejsilnější vliv ceny za dopravu. Ceny pohonných hmot a maziv přešly z únorového poklesu o 8,4 % v růst o 13,1 % v březnu.
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v březnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Nafta se na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 42 Kč/l a benzín Natural 95 za 38,10 Kč/l. V případě benzinu Natural 95 to byla nejvyšší hodnota od července 2024 a v případě nafty dokonce od listopadu 2022,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zvýšení cen v dopravě bylo částečně kompenzováno cenovým vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde ceny ovoce v březnu klesly o 6,9 % (v únoru pokles o 3,9 %) a ceny zeleniny o 2,4 % (v únoru pokles o 0,2 %), z čehož ceny brambor byly nižší o 18,9 % (v únoru pokles o 15,8 %). Ceny vajec zpomalily svůj meziroční růst na 5,6 % (v únoru růst o 16,5 %).
V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny stravovacích služeb o 4 % a ubytovacích služeb o 6,4 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny destilátů a likérů o 1,6 %, piva o 0,8 % a tabákových výrobků o 5,5 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,5 %. V oddíle bydlení, kromě nákladů vlastnického bydlení, byly vyšší ceny nájemného za bydlení o 6,1 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 3,6 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,5 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,8 % a zemního plynu o 5,9 %. Vývoj cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních služeb o 5,6 %. V oddíle osobní a sociální péče, různé zboží a služby vzrostly především ceny služeb sociální péče o 10,2 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v březnu (po osmnácti měsících růstu) ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde, kromě již uvedeného, klesly ceny másla o 23,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 19,2 % a vepřového masa o 7,5 %. Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde se snížily ceny oděvů o 2,3 % a ceny obuvi o 4,3 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,4 % (v únoru o 5,1 %), zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,5 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 4,7 % a zůstávají tak hlavní inflační hrozbou, před níž varuje také Česká národní banka (ČNB) při formulaci své měnové politiky.
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v březnu 101,4 % (v únoru 100,8 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 2,2 % (v únoru také 2,2 %).
„Za celým pohybem vzhůru stojí výhradně zdražení pohonných hmot. Benzín zdražil meziměsíčně o více než 20 %, nafta o více než 40 procent. Březnové číslo přesto mírně zaostalo za naším původním odhadem 2,1 %, a to především proto, že ceny potravin dále klesaly, meziročně o 1,1 %. Ostatní složky se vyvíjejí víceméně v souladu s očekáváním,“ komentuje statistickou zprávu Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB. „Centrální banka bude na prvním místě sledovat intenzitu energetického šoku přicházejícího z Blízkého východu a jeho přesun do ostatních složek spotřebitelského koše. Na prvním místě půjde o to, zda výrazněji ve druhé polovině tohoto roku a na začátku roku příštího půjdou vzhůru i účty domácností za energii (jejich váha je celkově ve spotřebitelském koši o něco vyšší než u pohonných hmot, cca 6 % oproti cca 4 % u pohonných hmot). Zatím se zdá, že nárůst cen plynu i elektřiny tak výrazný být nemusí (stabilnější termínové kontrakty a nižší cena povolenek). Situace se při delším výpadku produkce LNG v Hormuzu ovšem může rychle měnit. A na druhém místě půjde o sekundární dopady dražších energií do „těžkých vah“ spotřebitelského koše, zejména potravin, které mají na útratách domácností podíl přesahující 16 % a významně ovlivňují inflační očekávání. Nejistota ohledně inflačního výhledu každopádně zůstává extrémně vysoká. Na podzim a ke konci roku by se s nástupem rychlejšího růstu cen potravin měla inflace tlačit viditelně nad 2,5 %. Za celý rok 2026 by inflace měla skončit v blízkosti 2 % a za rok 2027 v blízkosti 3 procenta.“
Ceny potravin meziměsíčně poklesly již druhý měsíc v řadě, a navíc poklesly i v meziročním srovnání, konkrétně o 1,3 %. Z pohledu České národní banky (ČNB) stojí nepochybně za pozornost vyšší meziměsíční cenová dynamika u nájemného za bydlení i imputovaného nájemného. „Z pohledu ČNB je nepříjemné, že vyšší cenová dynamika přetrvává ve službách, a to včetně tzv. imputovaného nájemného, kde meziročně cenový růst zrychlil na 5,4 procenta. V dubnu inflace velmi pravděpodobně dále zrychlí kvůli vysokým cenám ropy. Cenové stropy na marže a nižší spotřební daň na naftu budou podle mě mít jen omezené dopady,“ soudí Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin. „Konflikt na Blízkém východě je velmi živelný a obtížně předvídatelný a nelze proto zcela vyloučit ani výraznější zrychlení inflace až ke 3 % v souhrnu za celý letošní rok.“