Inflace zpomalila čtvrtý měsíc v řadě, ale zůstává vysoká

Ilustrační obrázek: Gerd Altman z Pixabay

Spotřebitelské ceny v květnu stouply proti předcházejícímu měsíci o 0,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami potravin a nealkoholických nápojů. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 11,1 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v dubnu, ale více, než očekávali analytici. Informaci přinesl ve své pravidelné zprávě Český statistický úřad (ČSÚ).

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziměsíčně vyšší zejména ceny ovoce o 4,5 %, uzenin o 3 %, vajec o 5,5 %, nealkoholických nápojů o 1,4 %, vepřového masa o 1,6 % a brambor o 6 procent. Zvýšení cen alkoholických nápojů a tabáku byl ovlivněn růstem cen lihovin o 3,9 % a vína o 1,8 procenta. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 0,6 %, nájemného z bytu o 0,5 % a tepla a teplé vody též o 0,5 procenta. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 0,7 %. Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezónní zvýšení cen lázeňských pobytů o 4 procenta.

Na meziměsíční snižování míry inflace působil v květnu především pokles cen za dopravu, a to především vlivem nižších cen pohonných hmot a olejů o 3,9 procenta. Z potravin byly nižší zejména ceny másla o 4,2 % a polotučného trvanlivého mléka o 1,9 procenta. Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly shodně o 0,3 procenta.

„V květnu ceny oproti loňskému roku vzrostly o zhruba 11 % a svůj meziroční růst zmírňují již od února. Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 koruny za litr, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ upozornila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Míra inflace tak v květnu zůstala výše, než odhadovali ekonomové a tržní analytici. „Očekáváme pokles meziroční míry z 12,7 % v dubnu na 10,9 % v květnu. Odhad trhu je takřka stejný. Meziměsíčně by to odpovídalo jen velmi mírnému růstu cen poblíž 0,1 procenta. U jádrové inflace očekáváme pokles z meziročních 10,0 % na 8,5 % díky nižšímu meziročnímu růstu cen v sektoru služeb i zboží,“ napsal ještě dnes ráno analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

„Květnový výsledek je spíše zklamáním, protože trhy počítaly s rychlejším tempem zpomalování růstu cen,“ přidal se Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin, po zveřejnění zprávy ČSÚ. „Pod 10% růstem inflace se domácí spotřebitelské ceny pohybovaly naposledy v lednu loňského roku. I když ceny nezpomalují tak rychle jako ve zbytku EU, snižující se spotřebitelská poptávka nutí obchodníky jít s cenou dolů. Podstatnou roli ve výpočtu inflace však stále hraje vysoká srovnávací základna s loňským rokem.“

Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení v květnu zpomalily svůj meziroční růst ceny zemního plynu na 47,6 % (v dubnu 53,1 %) a tuhých paliv na 39,4 % (v dubnu 47,6 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zmírnily svůj růst ceny chleba na 15,8 % (v dubnu 21,1 %), masa na 8,7 % (v dubnu 12,7 %), polotučného trvanlivého mléka na 5,4 % (v dubnu 19,2 %), vajec na 32,3 % (v dubnu 41,2 %). „Toto zmírnění meziročního cenového růstu bylo zejména důsledkem cenového vývoje v loňském roce. Ceny másla byly meziročně nižší o 19,7 % (v dubnu pokles o 6,3 %),“ vypočítává ČSÚ.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 12,4 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 %, elektřiny o 24,8 % a tepla a teplé vody o 41,3 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny rýže o 23,2 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 25,8 %, zeleniny o 21,5 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 22,9 %) a cukru o 58,7 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 17,8 procenta. Ceny stravovacích služeb stouply meziročně o 15,1 % a ceny ubytovacích služeb o 14,5 procenta. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v květnu ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 22,6 procenta.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 3,1 % (v dubnu o 4,9 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 112,2 procenta. Ceny zboží meziročně úhrnem vzrostly o 12,5 % a ceny služeb o 8,9 procenta.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 15,8 % (v dubnu 16,2 %). Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v květnu 147,6 % (v dubnu 147,2 %).

harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), jímž se řídí metodika výpočtu inflace v EU, podle předběžných výpočtů Eurostatu vzrostl v květnu v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 12,5 procenta (v dubnu o 14,3 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v květnu 2023 za Eurozónu 6,1 % (v dubnu 7,0 %), v Německu 6,3 %. Nejvyšší byla v květnu v Lotyšsku a na Slovensku (shodně 12,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v dubnu 8,1 %, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v březnu. Nejvíce ceny v dubnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 24,5 %) a nejméně v Lucembursku (o 2,7 %).