Inflace v Česku je nižší než v Eurozóně

Ilustrační foto: Alexandra Koch z Pixabay

Spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 2,3 %, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Inflace v eurozóně je 2,8 %, v Německu 2,9 %, v USA 3,1 % a ve Velké Británii 4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ve srovnání s prosincem ceny rostly v oddíle bydlení, a v tom zejména ceny elektřiny o 12,1 %, vodného o 10,9 %, zemního plynu o 3,6 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 3,2 %, nájemného z bytu o 0,9 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 1,5 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 10,6 %, vína o 10,0 % a piva o 6,6 procenta. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 7 % a rekreačních a kulturních služeb o 1,6 procenta. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 1,7 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se meziměsíčně zvýšily zejména ceny nealkoholických nápojů o 3,9 %, ovoce o 5 % a zeleniny o 2,4 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 5,7 %). Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 1,1 %. Z potravin byly nižší především ceny chleba o 3,5 %, uzenin o 2,4 % a cukru o 8,2 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,7 % a ceny služeb o 1,3 procenta.

„Meziroční růst spotřebitelské ceny v lednu výrazně oslabily na 2,3 %, což je nejnižší hodnota od března 2021. Tento vývoj byl ovlivněn především cenami bydlení a potravin a rovněž vyšší srovnávací základnou v loňském roce,“ upřesnila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 2,3 %, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu svůj růst na 13,3 % (v prosinci 142,4 %), vodného na 10,9 % (v prosinci 16,3 %) a stočného na 10,5 % (v prosinci 26,9 %). Ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. Zejména ceny mouky v lednu klesly o 23,6 % (v prosinci pokles o 19,7 %), masa o 6,6 % (v prosinci pokles o 3 %), jogurtů o 7,6 % (v prosinci pokles o 1,4 %), sýrů a tvarohů o 9,7 % (v prosinci pokles o 5,4 %) a cukru o 21,9 % (v prosinci pokles o 17,2 %). Ceny ovoce zmírnily meziroční růst na 1,1 % (v prosinci růst o 5,8 %) a zeleniny na 13,3 % (v prosinci růst o 18,7 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly nadále největší vliv (i když v lednu významně oslabil) ceny v oddíle bydlení, kde kromě již výše zmíněného, vzrostly ceny nájemného z bytu o 7 % a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,3 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 % a tuhých paliv o 2,9 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny lihovin o 3,4 %, vína o 5 %, piva o 4 % a tabákových výrobků o 6,9 procenta. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 8,5 % a ceny ubytovacích služeb o 11,5 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 3,4 %. K meziročnímu snížení celkové cenové hladiny přispěly v lednu především ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 3,9 %).

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,4 % (v prosinci o 0,6 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,5 procenta.

Ceny zboží v lednu meziročně úhrnem vzrostly o 0,7 % a ceny služeb o 5,1 procenta.

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v lednu 149,8 % (v prosinci 147,6 %).

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 9,4 % (v prosinci 10,7 %).

„Konečně tlak na růst cen podstatně zpomaluje a zdražování tedy výrazně polevilo. Vracíme v zásadě k normálu a tento trend bude pokračovat i v dalších měsících,“ odhaduje hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. „Hlavní důvod je pochopitelně vysoká srovnávací základna s loňským rokem, kdy jsme se pohybovali vysoko nad 10 procent. Tento pozitivní faktor sice bude postupně vyprchávat, ale bude během letošního roku dostatečně silný, aby stlačil inflaci k cíli ČNB. Nízké úroky jsou hrozbou pro korunu. Ta se dnes pohybuje v blízkosti 25,40 EURCZK a pokud inflace půjde dolů rychleji, ČNB bude ve vyšším tempu snižovat úroky, pak domácí měna zamíří ke 26 korunové hranici.“

Inflace se podle lednových údajů vrátila do svého tolerančního pásma, potvrzuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti MBA. „Aktuální úroveň inflace je nejnižší od března 2021. Inflační epizodu, kterou jsme v minulých letech prožívali, můžeme tedy považovat za ukončenou,“ říká Křeček. „Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v lednu 2024 na úroveň 2,3 procenta, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci 2023. K výraznému zlepšení došlo díky odeznění efektu úsporného tarifu, který snižoval srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, což navyšovalo inflaci v závěru roku 2023. Naopak od ledna 2024 je výpočet inflace ovlivněn vysokou srovnávací základnou z loňského roku, což umožňuje výrazný pokles inflace. Díky nízké inflaci lze očekávat, že Česká národní banka bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což pomůže nastartovat českou ekonomiku. Při snižování úrokových sazeb však může docházet k oslabování kurzu koruny. V takovém případě by mohlo docházet k navyšování cen dovážených produktů.“

Podle bleskových odhadů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2024 za Eurozónu 2,8 % (v prosinci 2,9 %), v Německu 3,1 % a na Slovensku 4,3 procenta. Nejvyšší byla v lednu v Estonsku (5 %) a nejnižší ve Finsku (0,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 3,4 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v listopadu. Nejvyšší byla v prosinci v Česku (7,6 %) a nejnižší v Dánsku (o 0,4 %).