Inflace pokračuje ve zpomalování, klesla na 2 procenta
Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle doprava a v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 2 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Únorový vývoj cen v oddíle doprava byl proti lednu ovlivněn především růstem cen pohonných hmot a olejů o 4,3 procenta. V oddíle rekreace a kultura byly vyšší ceny dovolených s komplexními službami o 6 % a ceny rekreačních a kulturních služeb o 0,6 procenta. Z potravin se zvýšily především ceny brambor o 10,8 %, vajec o 7,1 % a sýrů a tvarohů o 1,5 procenta. Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny v únoru působily především ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde klesly ceny vína o 3,7 % a lihovin o 2,8 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší ceny drůbežího masa o 3,1 %, másla o 6,1 % a polotučného trvanlivého mléka o 4,1 procenta.
Ceny zboží úhrnem zůstaly na úrovni měsíce ledna a ceny služeb vzrostly o 0,7 procenta.
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v únoru výrazný vliv ceny pohonných hmot. Ty se po několikaměsíčním poklesu vrátily k růstu. Nafta se v únoru na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 38,10 Kč/l a benzín Natural 95 za téměř 37,80 koruny za litr,“ upřesnila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo k prohloubení cenového poklesu, a to především díky cenám zeleniny. Ty přešly z lednového růstu o 13,3 % v pokles o 0,1 % v únoru. V oddíle alkoholické nápoje, tabák zpomalil meziroční růst cen lihovin na 2,4 % (v lednu růst o 3,4 %), vína na 1,5 % (v lednu růst o 5,0 %), piva na 2,8 % (v lednu růst o 4,0 %) a tabákových výrobků na 5,5 % (v lednu růst o 6,9 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v únoru největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,8 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 13,1 % a tepla a teplé vody o 3,5 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,5 % a tuhých paliv o 3,7 procenta.
Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 8,7 % a ubytovacích služeb o 9,7 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly zejména ceny rekreačních a kulturních služeb o 6,7 % a dovolených s komplexními službami o 3,7 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se ceny zvýšily o 4 procenta. K meziročnímu snížení celkové cenové hladiny v únoru přispěly především ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly zejména ceny mouky o 22,8 %, drůbežího masa o 16,4 %, polotučného trvanlivého mléka o 23,4 %, vajec o 30,7 % a cukru o 21,1 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1 % (v lednu o 0,4 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,1 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 5,2 %.
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v únoru 150,2 % (v lednu 149,8 %).
„Únorová inflace meziročně vzrostla jen o 2 % a je jasné, že ČNB půjde se sazbami dál dolů,“ předpovídá Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „ČNB snížila naposledy hlavní sazbu na 6,25 % a je možné, že na svém dalším zasedání 20. března půjde se sazbou dolů razantněji o půl bodu, tedy na 5,75 procenta. Nastavený trend si ČNB udrží i v dalších měsících. Budeme tedy svědky dalšího uvolňování měnových podmínek. Při takto nízké inflaci by nebylo logické držet sazby nahoře. Hlavní proinflační faktor bude pravděpodobně stále robustní schodek státního rozpočtu. Ten pro letošní rok počítá s více než 250 miliardovým deficitem a tato zvýšená spotřeba státu může působit i na inflaci. I přes částečná rizika očekáváme, že inflace se pro letošní rok udrží pod 3 % a tím pádem se velmi přiblížíme inflačnímu cíli ČNB. ČR se z posledního místa dostala mezi elitu. Dnes máme totiž nižší inflaci, než je průměr EU, Německo, Maďarsko nebo USA.“
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 8,2 procenta (v lednu 9,4 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), jenž slouží k poměřování inflace mezi členskými státy EU, podle předběžných výpočtů vzrostl v únoru v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 2,2 % (v lednu o 2,7 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v únoru 2024 za eurozónu 2,6 % (v lednu 2,8 %), v Německu 2,7 % a na Slovensku 3,7 %. Nejvyšší byla v únoru v Chorvatsku (4,8 %) a nejnižší v Lotyšsku (0,7 %). Meziroční změna HICP 27 členských zemí EU činila v lednu 3,1 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v prosinci. Nejvyšší byla v lednu v Rumunsku (7,3 %) a nejnižší v Dánsku a v Itálii (shodně 0,9 %).
