Hesensko chce mít do 10 let funkční fúzní reaktor
První německý reaktor na jadernou fúzi má vyrůst v Hesensku, v místě bývalé jaderné eletrárny Biblis. Podle německých médií, která zprávu přinesla, má jít dokonce o první takové zařízení na světě. Část odborníků je ale k jeho praktické stránce skeptická.
Záměr oznámili účastníci dohody podepsané mezi zemskou vládou, fúzní společností Focused Energy, Technickou univerzitou v Darmstadtu a dalšími podnikatelskými subjekty. „Potřebujeme energetický mix, který je otevřený všem technologiím, protože ne vždy svítí slunce a ne vždy fouká vítr,“ řekl podle World Nucelar News předseda zemské vlády Boris Rhein. „Pouze pokud bude energie neustále k dispozici a zůstane dostupná pro každého, můžeme zajistit naši prosperitu. Jaderná fúze může změnit hru a přinést rozhodující průlom,“ dodal s tím, že je jí nakloněná i CDU/CSU.
Zatím se fúze daří jen po krátkou dobu
Problémem je, že fúzi se zatím v řadě pokusných zařízeních (zvaných tokamak) daří držet jen velmi krátkou dobu. Teprve nedávno oznámila některá z nich, že vyprodukovaná energie je vyšší než ta, kterou bylo třeba do reaktoru přivést. V případě funkčnosti by ovšem efektivita měla být násobně vyšší než u klasických reaktorů na jaderné štěpění. „Fúzní elektrárna o výkonu Jaderné elektrárny Temelín spotřebuje méně než 2 kg paliva za den provozu,“ napsali v jedné ze svých publikací vědci z ČVUT.
Za lídra ve vývoji byly do nedávna považovány Spojené státy americké, byť pokusné tokamaky jsou leckde ve světě, včetně České republiky. V USA se ale v poslední době objevují kritické hlasy, že je předhonila Čína. Ta ohlásila, že chce do deseti let skutečně z těchto zazřízení dodávat elektrickou energii do sítě. V USA má první komerční elektrárna vzniknout ve Virginii. Pro spotřebitele má začít produkovat začátkem třicátých let.
První na světě?
Reaktor v Hessensku má být podle místních politiků první na světě. Což naráží na plány USA a Číny. Ale to asi není podstatné. Spíš jde o to, jaký by elektrárna měla mít výkon (podle zemského premiéra by se měla stát jádrem pro dodávky energie vyrobené v Hesensku) a zda nejsou plány na komerční využití příliš smělé.
Skepticky se například vyjadřuje Německá federace pro životní prostředí a ochranu přírody. Její fyzik Werner Neumann se podle Tagesschau ptá, zda může někdy takový reaktor fungovat trvale. Také si musí sám vyrábět fúzní materiál, což znamená, že musí nejprve fungovat. Zvláštní debatu pak vyvolává otázka bezpečnosti. Jedni jej považují za mnohem bezpečnější než klasické jaderné alektrárny založené na štěpné reakci. Jiní se obávají uvolnění radiokativního paliva.
Každopádně podle Handelsbattu společnosti do vývoje investují stále více a více peněz. Mezi lety 2021 a 2024 vzrostly investice do fúzních společností celosvětově o 300 procent, a to bez vládního financování výzkumných institucí, napsal server s odvoláním na studii společnosti Arthur D. Little.
