HDP ve 3. čtvrtletí stoupl víc, než se čekalo, ekonomika přesto zaostává

Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,3 % a mezičtvrtletně o 1,6 procenta. Proti jeho předchozímu odhadu je sice hrubý domácí produkt (HDP) o něco vyšší, nicméně podle analytiků tuzemská ekonomika v dohánění úrovně před epidemií koronaviru zaostává.

Důvodem je vývoj v průmyslu, na kterém z velké části stojí. V listopadu ale průmyslová výroba po třech měsících poklesu meziročně vzrostla a do plusu se dostal po pěti měsících i zahraniční obchod Česka. Růst stavebnictví zpomalil.

„Ani dnešní čísla nic nemění na tom, že v dohánění předpandemické ekonomické úrovně česká ekonomika zaostává. Spojené státy i eurozóna jako celek jsou již nad úrovni před pandemií, zaostáváme i v rámci regionu. Vysvětlení jde primárně na vrub průmyslovému charakteru naší ekonomiky,“ řekl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek ke zveřejněným údajům o HDP za třetí čtvrtletí. Odhad statistiků z konce listopadu přitom uváděl nižší růst české ekonomiky, a to o 1,5 procenta proti předchozímu čtvrtletí a o 3,1 procenta proti třetímu kvartálu roku 2020.

To, že příjmy českých domácností rostou výrazně pomaleji než spotřeba, v mnoha rodinách způsobí vážné finanční problémy

Ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet upřesnil, že spotřeba domácností na obyvatele rostla třetí čtvrtletí v řadě. Naproti tomu úhrn jejich peněžních a nepeněžních příjmů mezičtvrletně reálně klesl o 0,2 procenta, meziročně byl vyšší o 2,5 procenta. To, že příjmy českých domácností rostou výrazně pomaleji než spotřeba, v mnoha rodinách podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka způsobí vážné finanční problémy. „Na vině je zdražování, které sužuje naši ekonomiku,“ doplnil.

Průmysl se vzchopil

Údaje ČSÚ z průmyslu za listopad ale podle analytiků dávají naději na lepší výsledky i v nadcházejícím období. V listopadu se průmyslová produkce meziročně zvýšila o 1,6 procenta, předtím tři měsíce klesala kvůli problémům v automobilovém průmyslu, který se potýká vedle covidové pandemie například s nedostatkem čipů. V listopadu se ale díky ukončení odstávek v největší automobilce Škoda Auto a zmírňování potíží v dodavatelských řetězcích tuzemský průmysl dostal do plusu, shodli se analytici oslovení ČTK.

Hodnota nových zakázek v průmyslu loni v listopadu meziročně vzrostla o 9,3 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 10,5 %, tuzemské vzrostly o 6,8 procenta.
„Za poslední loňský měsíc zřejmě průmysl ukáže obdobný nebo ještě o něco lepší výsledek než v listopadu, což by nasměrovalo celoroční růst produkce ke zhruba sedmi procentům,“ řekl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Šanci na zrychlení růstu produkce v prosinci zvyšují podle něj silnější hodnoty ukazatelů nálady ve zpracovatelském průmyslu i oživení růstu nových zakázek, včetně zakázek ve výrobě aut.

Pozitivně překvapil podle oslovených analytiků také výsledek českého zahraničního obchodu za loňský listopad, kdy po pěti měsících vykázal přebytek. Činil 5,7 miliardy korun, meziročně byl ale o 26,3 miliardy Kč nižší. Meziročně stoupl dovoz i vývoz zboží, přičemž k jejich vyšší hodnotě přispěly hlavně rostoucí ceny energií a vstupních surovin. Naopak obchod s auty brzdil, uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové zveřejněná čísla naznačují, že se začíná narovnávat i trh s auty, což je vidět na jejich zvyšující se výrobě a vyšším počtu registrací nových aut. „Přebytek obchodu s motorovými vozidly se sice meziročně snížil o 4,5 miliardy korun, v říjnu však pro srovnání toto zhoršení činilo 13,8 miliardy korun.“

Stavebnictví srážejí inženýrské stavby

Naproti tomu stavební výroba loni v listopadu zpomalila meziroční růst na 2 % z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, tedy stavba budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Naopak inženýrské stavby, jako cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 4 % klesly. Meziměsíčně zůstala stavební produkce na říjnové úrovni. Podle analytiků problémem českého stavebnictví zůstává nedostatek pracovních sil. Zdražující vstupy navíc prodražují budování staveb, což může snížit zájem o koupi nemovitostí.

Budování staveb prodražují podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka drahé stavební materiály, vysoká cena práce a růst cen pozemků, čímž vzniká tlak na zdražování nových nemovitostí. „To v kombinaci se zdražováním hypotečních úvěrů může vést ke snížení zájmu lidí o koupi nových nemovitostí,“ zhodnotil Křeček.