Globální dluh vzrostl na rekordních 307 bilionů dolarů

Celosvětový dluh ve druhém čtvrtletí stoupl na rekordních 307 bilionů dolarů (více než 7000 bilionů korun), a to navzdory zvýšení úrokových sazeb, které omezují zájem o bankovní úvěry. Na růstu měly hlavní podíl vyspělé země, včetně Spojených států amerických a Japonska. Zprávu vydala agentura Reuters s odvoláním na studii Institutu pro mezinárodní finance (IIF).

Za celé první pololetí dluh vzrostl o 10 bilionů dolarů. Za deset let je vyšší až o 100 bilionů dolarů.

Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se již druhé čtvrtletí po sobě zvýšil, a to na 336 procent. Před rokem 2023 se poměr dluhu k HDP sedm čtvrtletí snižoval. Za zvýšením poměru dluhu k HDP stojí pomalejší ekonomický růst a zpomalení inflace.

„Náhlé zrychlení inflace bylo hlavním faktorem, který stál za prudkým poklesem poměru dluhu k HDP v posledních dvou letech,“ napsal IIF. S tím, jak se cenové tlaky zmírňují, i když ne na cílovou úroveň, institut očekává, že poměr dluhu k HDP do konce roku překročí 337 procent.

Na růstu dluhu měly podíl více než 80 % vyspělé země, v čele s USA, Japonskem, Velkou Británií a Francií. Mezi rozvíjejícími se zeměmi se nejvíce dluh zvýšil v Číně, Indii a Brazílii.

Zadlužení domácností v poměru k HDP v rozvíjejících se zemích je stále nad úrovní z doby před pandemií nemoci covid-19, a to především díky Číně, Koreji a Thajsku. Ve vyspělých zemích poměr v pololetí klesl nejníže za dvě desetiletí.