Evropská unie se dohodla na reformě zemědělských dotací
Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu dosáhli na politické úrovni dohody o reformě unijního systému zemědělských dotací. Oznámil to dnes eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Dohoda přináší nová opatření k ochraně malých farem a k omezení negativních dopadů zemědělství na životní prostředí, píše agentura Reuters.
Dnešní domluvu ještě musí oficiálně schválit členské státy a Evropský parlament. „V některých bodech jsme si možná přáli rozdílný výsledek, ale domnívám se, že celkově můžeme být s dosaženou dohodou spokojeni,“ uvedl Wojciechowski. Aktivisté nicméně tvrdí, že dohoda nedokázala sladit zemědělskou politiku s cíli EU v oblasti boje proti klimatickým změnám.
Podle Evropské komise dohoda přináší spravedlivější a ekologičtější zemědělskou politiku. „Zajistí spravedlivější rozdělování podpory, zejména pro malé a střední rodinné farmy a mladé zemědělce,“ uvedla komise v tiskovém prohlášení.
Dohoda ukončuje téměř tříleté neshody ohledně společné zemědělské politiky EU, která se v letech 2021 až 2027 bude podílet zhruba třetinou na výdajích unijního rozpočtu. Na platby zemědělcům a podporu rozvoje venkova by mělo směřovat 387 miliard eur (téměř 10 bilionů Kč), píše Reuters.
„V budoucnosti zemědělství nebude zajišťovat pouze to, aby farmáři měli životaschopné podnikání a spotřebitelé spravedlivé ceny. Bude rovněž přispívat k zelenější Evropě,“ uvedla portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesové, která při jednáních zastupovala členské země EU.
Dohoda bude požadovat, aby členské země od roku 2023 vynakládaly 20 % z plateb pro zemědělce na ekologické programy. V letech 2025 až 2027 by pak měl tento podíl stoupnout na 25 procent.
Dohodnutá pravidla rovněž požadují, aby členské země minimálně 10 % peněz ze společné zemědělské politiky poskytovaly menším zemědělcům. Země by se však mohly tomuto požadavku vyhnout, pokud použijí jiné metody k zajištění spravedlivého rozdělení peněz, napsala agentura Reuters.
Dohoda rovněž vyžaduje, aby členské státy rozdělily 3 % peněz mezi mladé zemědělce ve věku do 40 let. Počítá také s vytvořením krizového fondu v hodnotě 450 mil. EUR (zhruba 11,5 mld. Kč) pro případ, že zemědělské trhy naruší mimořádná situace, například pandemie.
Komentář SH:
Téměř 10 bil. Kč (v přepočtu) dotací připadne v EU na odvětví, které vytváří zhruba 1 % hrubého domácího produktu EU. Je to třetina všech výdajů EU a je to pokrok. V 70. letech to byly dvě třetiny. Za „zemědělskou politikou“ EU kdysi stál pochopitelný požadavek na zajištění potravinové bezpečnosti jejích členů. Dnes se výdaje obhajují starostí o rozvoj venkova a ekologií. Pokrok je také v tom, že 10 % dotací mají získat „malé podniky“. Takže 90 % půjde opět velkým, čímž se nemyslí jen „statkáři a kulaci“, tedy hospodáři na velkých výměrách zemědělské či jiné (rozvoj venkova) půdy, ale vertikální monopoly, zastřešující především výkup, skladování, zpracování a prodej potravin. Na každém z uvedených stupňů si vybírají příslušnou marži. Navrhované zastropování zemědělských dotací pro tyto koncerny Evropským parlamentem neprošlo. Takže se za dotace vybudovaly mohutné provozy s tzv. „umělým chovem“, které se teď za další dotace budou rušit na chovy s pasením prasat a dobytka (viz zde). Další dotace půjdou na inovaci potravin, např. na přidávání ořechů do masných výrobků anebo na propagační materiály (příjemce: Agforert). Internetový deník Neviditelný pes cituje britský týdeník The Economist: „Ze statistik vyplývá, že 80 procent peněz získá zhruba 20 procent farem. Šťavnaté kousky si mezi sebou rozdělí aristokraté, zemědělské giganty a katolická církev,“ tvrdí magazín.
