Evropa nakupuje z Ruska za 2 až 3 miliardy eur měsíčně, píše WirtschaftsWoche

Objem obchodu s Ruskem se po zahájení války zásadně propadl. Přesto i dnes energie ještě stále pomáhají financovat ruskou agresi. Vyplývá to z údajů v článku na webu WirtschaftsWoche.

Před útokem dovozy z Ruska mohutně rostly, což trvalo ještě chvilku po zahájení invaze. V březnu 2022 dosáhly rekodrních zhruba 23 miliard eur. Poté nastal propad. V roce 2024 se už pohybovaly na méně než čtvrtině a dál klesaly. Stále ale dosahují okolo dvou miliard, v některých měsících až 3,5 miliardy eur. Což pomáhá financovat i válku na Ukrajině.

Podle WirtchaftsWoche jde hlavně o enrgii. Byť například dovoz plynu prostřednictvím potrubí podle zvřejněného grafu spadl postupně zrhuba na pětinu a poté ještě níže. „Zatímco od ledna do 15. září 2021 bylo ruským plynovodem dovezeno 111 miliard metrů krychlových plynu, za stejné období letošního roku to bylo pouze 12 miliard metrů krychlových,“ uvedl německý web. Nicméně stále se něco dováží a drží se dovoz zkapalněného plynu. Jeho podíl na celkovém obchodu byl sice malý, ale teď se zdá, že objemy dokonce rostou.

Je ovšem třeba připomenout, že příčinou nejsou snakce, jako hlavně to, že Gazprom prostě do Evropy nic moc nedodává. U Jamalu přišel o výnosy z poplatků kvůli zmrazení podílu na něm a tak dále. Klíčová je tak ropa. Česká vyjímka ze zákazu jejího dovozu skončila, avšak stále platí pro Slovensko a Maďarsko. „Jen v srpnu obě země dovezly z Ruska ropu v hodnotě téměř 400 milionů eur. Přibližně 45 až 50 procent z této částky jde Kremlu ve formě ropných daní,“ napsal WirtschaftsWoche. Dhromady s plynem to dělá měsíčně okolo 700 milionů eur.

Kde se tedy bere zbytek? Podle zprávy se i přes mebargo stále dováží velké množství výrobků z oceli, možná i dřeva. I u oceli přitm platí určitá přechodná období, jako tomu bylo a je u ropy. Sankce ale neplatí například na potraviny, takže se vesele dováží obilí i ryby. Výrazný je i dovoz léků.