Evropa mění závislost za závislost
Americký prezident Donald Trump vyhlásil záměr zvýšit cla na dovoz čínského zboží do USA o 100 procent. Odpovídá tím na rozšíření čínských restrikcí vývozu kovů vzácných zemin o technologie, jimiž se zpracovávají či jinak s nimi souvisejí. Podle britské BBC Peking zablokuje vývoz zahraničním výrobcům zbraní a některým firmám zabývajícím se polovodiči.
Regulace exportu zvyšují napětí mezi Čínou a Západem. Prvky vzácných kovů jsou označovány za strategické, protože kromě výrobců počítačů a polovodičů je využívají také výrobci energetických zařízení na získávání elektřiny z obnovitelných zdrojů, automobilový průmysl a jsou stále více využívány při výrobě zbraní. Na produkci kovů vzácných zemin má Čínská lidová republika téměř světový monopol, její podíl různé sdělovací prostředky shodně odhadují na 90 procent.
Čína od dubna zavedla systém licencí pro vývoz některých těchto kovů, což vyvolalo rozruch v dotčených oborech po celém světě. Nyní vývozci musejí získat povolení pro vývoz technologií používaných k těžbě a tavení, ale také pro technologie používané pro „…montáž, seřizování, údržbu, opravy a modernizaci výrobních linek“, popsalo čínské ministerstvo obchodu. Zároveň na seznam kontrolovaných exportů prvků přidalo pět položek. Celkem se tedy jedná o export 17 prvků vzácných zemin. Nařízení by mělo vstoupit v platnost 8. listopadu, tedy těsně před koncem tříměsíčního obchodního příměří mezi Čínou a USA.
I když ze strany Číny se jedná o netarifní překážky obchodu (narozdíl od zvýšení cel ze strany USA), budou mít pro dovozce nepříjemné důsledky. Jen zúřadování licence, pokud vše půjde hladce, zabere hodně času. Nizozemský výrobce magnetů Goudsmit, jenž má výrobní závod také v Mníšku pod Brdy, vypočítal zdržení na 45 dní. Jenže ono vše hladce jít nemusí. Může být požadováno zpřesnění, změna licence, snížení objemu vývozu, zvýšení úplatku, kontrola nadřízeným orgánem nebo různé odklady z různých důvodů. V neposlední řadě také neudělení licence, čímž se sníží nebo dočasně zastaví export z Číny do té které země, tu nebo onomu výrobci, případně nějak tak dočasně všem.
Američtí zákonodárci den před vyhlášením čínského opatření vyzvali ke zpřísnění zákazu vývozu zařízení pro výrobu čipů do ČLR. Čínsky Prezident Si Ťin-pching se brání tím, že americké restrikce jsou zaměřeny cíleně proti jeho zemi, kdežto ty čínské platí univerzálně po celém světě. Na tom něco je, ale v tom také vězí jejich zákeřnost.
Zdržováním nebo omezováním vývozních licencí, a tudíž nabídka potřebného zboží, se dá při daném podílu na globálním trhu výborně ovlivňovat jeho cena i bez cel. Kromě toho je nutné předpokládat, že Čína bude licencovat vývoz kovů vzácných zemin a technologií k jejich zpracování jen do té míry, aby neohrozila, nebo ještě lépe vylepšila dominantní postavení producentů zboží z nich povstávajících vlastních. A už bude úplně jedno, zda importérem a výrobcem bude továrna patřící nizozemské vládě, Elonu Muskovi nebo Jaroslavu Strnadovi. Podstatné bude, zda patří nebo v ní má podíl nějaký Číňan.
Evropané se mohou těšit na zdvojení poplatku za ochranu planetárního klimatu. Poprvé formou daní, zvanou uhlíkové povolenky ETS, nyní přichystané i pro domácnosti a dopravu pod kódem ETS2, to je daň za karbon. A podruhé příplatkem za dekarbonizaci, plynoucím ze silné a vynucené poptávky po elektroautech, solárních elektrárnách, chytrých sítích atd., která při regulaci dostupnosti potřebného zboží Čínskou lidovou republikou bude vždy vyšší než nabídka, a tedy také stále dražší.
Zato si Evropská komise bude moci nadále pochvalovat, jak přes obnovitelné zdroje energie a elektroauta snižuje svou závislost na nespolehlivých obchodních partnerech fosilních paliv. Pro evropský průmysl i domácnosti nahrazení závislosti závislostí bude fakt draghý, milý Mario.