Eurozóna se blíží inflačnímu cíli Evropské centrální banky
Míra inflace v eurozóně, měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP), v listopadu klesla na 2,4 procenta. Je to nejnižší roční inflace od ledna 2020. Ve srovnání s říjnem cenová hladina dokonce klesla o 0,5 procenta, oznámila dnes Evropská centrální banka (ECB).
Slábnoucí inflace v Evropské měnové unii předčila očekávání, ekonomický pool agentury Reuters počítal s růstem o 2,7 procenta. „Dnešní čísla z eurozóny jdou ruku v ruce s těmi včerejšími z Německa, kde ceny vzrostly jen o 3,2 procenta,“ připomíná Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
Slabší než očekávaná byla i jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny ceny potravin, tabáku, alkoholu a energie. Ta se v listopadu snížila na 3,6 % z říjnových 4,2 procenta.
Ceny energie v listopadu meziročně klesly o 11,5 procenta. Potraviny, alkohol a tabák zůstaly naopak nejrychleji zdražovanými, meziročně o 6,9 procenta.
„Inflace v eurozóně se výrazně ochladila proti nejvyšší hodnotě 10,6 % v říjnu loňského roku. Inflace v největších ekonomikách, v Německu a Francii, klesla na 2,3 %, respektive 3,8 procenta,“ podotýká zpravodajský server cnbc.com. „Představitelé ECB opakovaně zdůrazňují, že je příliš brzy slavit vítězství nad cenovým růstem ve 20 zemích eurozóny, protože přetrvávají silné inflační tlaky ve mzdách a cenách energie,“ konstatuje cnbc. „Myslíme si, že k prvnímu snížení sazeb by mohlo dojít před létem 2024,“ dodává Bert Colijn, ekonom banky ING.
Šéf německé centrální banky Joachim Nagel navzdory pokračujícímu zmírňování inflace včera varoval před unáhleným snižováním úrokových sazeb v eurozóně. Jeho argumentem je to, že dopady zpřísněné měnové politiky na inflaci se podle něj zatím plně neprojevily.
Otázkou také zůstává, jak se do německé inflace promítne ukončení dotací cen energie v letošním roce a zdražení automobilové dopravy od letošního 1. prosince v Německu. Obojí se může promítnout do inflace v eurozóně i v EU.
„Základní úroková sazba Evropské centrální banky aktuálně dosahuje 4,5 procenta. Šéfka ECB Christine Lagardeová varuje, že inflace v eurozóně by se v blízké době mohla opět zvýšit, protože pomine příznivý vliv prudkého meziročního poklesu cen energie. Rozhodne přitom začátek příštího roku,“ říká Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Každopádně pro všechny by z toho mělo plynout zásadní poučení, abychom si nízkými úrokovými sazbami po dlouho dobu nekoledovali o to, že s námi následně bude inflace dlouhé roky. Pak nebude nutné držet úrokové sazby centrálních bank výrazně výš, než je tempo inflace. Lépe řečeno, nebudeme muset dusit ekonomiku drahými úvěry po dlouhou dobu.“
Ve 27 zemích EU inflace v říjnu zpomalila na 2,9 % ze zářijových 4,3 procenta.
