EU pošle Ukrajině miliardu eur na chod státu
Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur (24,6 miliardy Kč) z celkových 9 miliard slíbených v rámci okamžité pomoci této válkou zasažené zemi. Schválili to ministři financí členských zemí EU. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury. Ministři hovořili také o účinnosti a dopadech dosavadních protiruských sankcí a Stanjura jim představil priority českého předsednictví EU.
Evropský blok od únorového začátku ruské invaze poskytl Kyjevu 1,2 mld. EUR, které slouží k pokrytí nákladů vzniklých v důsledku ruské agrese. Ukrajinská vláda požádala o další pomoc, podle ekonomů jenom na každodenní provoz státu potřebuje až 5 mld. EUR měsíčně.
„Pokračování materiální a finanční pomoci není naše možnost, ale povinnost,“ komentoval schválení miliardové půjčky Stanjura, který v rámci začínajícího českého předsednictví vedl své první zasedání s kolegy.
Peníze, které půjdou na Ukrajinu hned po podpisu memoranda mezi oběma stranami, jsou součástí souboru pomoci přislíbené EU a dalšími zeměmi včetně Spojených států, ale také soukromými dárci. Unie chce v jeho rámci poskytnout dalších 8 mld. EUR, členské země se však zatím neshodly na jejich uvolnění.
Podle místopředsedy Evropské komise (EK) Valdise Dombrovskise se debata týká především záruk, které musejí členské země poskytnout za další část slíbených peněz. EU si chce vypůjčit peníze pro Kyjev na finančních trzích, avšak nemá k tomu souhlas všech členských zemí, mezi nimi například Německa. „Chceme přijít s dalším návrhem, jak jen to bude možné,“ řekl k zatím nejistému uvolnění dalších peněz Dombrovskis.
Ministři se bavili také o dopadech ruské invaze na ekonomiky členských zemí a také o tom, co udělat pro lepší fungování unijních sankcí proti ruskému režimu. EU se snaží zmírnit především následky očekávaného omezení či úplného zastavení dodávek ruského plynu, jehož budoucnost bude podle ministra jasnější v příštích týdnech. Mezi členskými zeměmi se v současnosti nediskutuje o možných dalších sankcích, ale spíše o tom, jak zamezit obcházení těch dosavadních, řekl ministr.
Stanjura zároveň představil kolegům priority začínajícího půlročního českého předsednictví. Vedle pomoci Ukrajině a omezení dopadů ruské agrese na ekonomiky mezi nimi bude zejména debata o obnovení rozpočtových a dluhových pravidel EU pozastavených už předloni se začátkem covidové pandemie.
„Spoléháme na předsednictví, že bude navigovat debatu a střednědobé a dlouhodobé politice,“ prohlásil dnes Dombrovskis k tématu, na něž nemají členské země jednotný pohled. Velká část států včetně Česka se stejně jako EK přiklání k nějaké formě obnovy fiskální disciplíny, zejména jihoevropské země však chtějí s ohledem na trvající krizi pokračovat ve volnější politice umožňující pumpování veřejných peněz do ekonomiky.
