ERÚ spoléhá na dočasný pokles neregulovaných cen energie
Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenové rozhodnutí o poplatcích za síťové služby (regulovaných složkách konečné ceny) elektřiny a plynu na příští rok. Tyto poplatky stoupnou méně, než v uplynulém období, a vlivem poklesu cen elektřiny a plynu na volném trhu (cen neregulovaných) se konečné ceny energie většině spotřebitelů, především těm s nízkými odběry, se sníží. „Jak v případě elektřiny, tak v případě plynu celkové průměrné ceny meziročně klesnou. V průměru by měly domácnosti na elektřině ušetřit přes 10 %, na plynu 8,5 procenta,“ píše ERÚ.
„Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do regulovaných cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu (na kterou však ERÚ nemá žádný vliv – pozn. red.), což snižuje některé náklady na provoz soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Regulovaná část ceny, o které rozhoduje ERÚ, slouží především na úhradu oprávněných nákladů provozovatelů energetických soustav – distribučních soustav, přenosové soustavy a přepravní soustavy. V cenách elektřiny odběratelé hradí také příspěvek na podporu pro podporované zdroje energie. Regulované složky tvoří v cenách elektřiny téměř polovinu, v cenách plynu čtvrtinu.
„Regulovaná složka na nízkém napětí se pro příští rok prakticky nezmění. Větší část ceny připadá na neregulovanou obchodní složku, která nadále klesá. Průměrné celkové ceny elektřiny pro nízké napětí by proto měly meziročně klesnout o více než desetinu. Pro průmysl klesá regulovaná i neregulovaná složka, u celkových cen počítáme s poklesem o 7 až 8 procent,“ upřesňuje Stanislav Trávníček. „Zejména u domácností, které měly dlouhodobé fixace, platí, že pokud budou uzavírat nové smlouvy, mohou ušetřit i desítky procent.“
Na hladině nízkého napětí, ze které elektřinu odebírají domácnosti, se meziročně regulovaná složka změní jen minimálně. V celorepublikovém průměru vzroste o 1,4 procenta. U sazeb s vyššími odběry, jakou je například D 57d využívaná ve spojení s přímotopy nebo tepelnými čerpadly, regulovaná složka dokonce klesne, slibuje ERÚ.
Na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, kam se připojují především průmyslové podniky, dojde meziročně k poklesu regulované složky o 0,8 % (VN), resp. o 3,6 % (VVN).
V elektroenergetice se v regulovaných cenách pozitivně odráží pokles nákladů na krytí technických ztrát v soustavách, ale i levnější služby výkonové rovnováhy. Negativně se naopak projevuje potřeba investic související s připojováním nových zdrojů a celkovou transformací elektroenergetiky. Úhrady navyšuje také klesající odběr elektřiny ze sítě, za kterým stojí nejen úsporná opatření zákazníků, ale i nárůst samovýroby.
„Regulovaná složka v ceně plynu tvoří výrazně menší podíl, než je tomu u elektřiny, v případě domácností necelou čtvrtinu. V celkových cenách tak převáží klesající neregulovaná složka. Průměrné celkové ceny plynu pro domácnosti meziročně klesnou o více než 8 procent. U velkoodběratelů by měl průměrný pokles činit 4,4 procenta,“ shrnuje Trávníček.
Regulovaná složka ceny plynu pro maloodběratele (domácnosti a drobné podnikatele) příští rok vzroste v průměru o 8,6 procenta. U středních a velkých odběratelů vzroste meziročně v průměru o 8,2 procenta. Nárůst je tak násobně nižší, než tomu bylo loni.
Zásadní úlohu hraje extrémní pokles spotřeby, který se prohlubuje již od druhého pololetí roku 2021. Za tu dobu se spotřeba plynu v České republice snížila bezmála o 30 %, vrátila se tak na hodnoty typické pro počátek devadesátých let. V celém odvětví plynárenství proto působí silný vodárenský efekt. Zároveň ceny ovlivňují korekční faktory, kterými ERÚ rozkládal v čase nárůst regulované složky, když ceny plynu dosahovaly rekordních krizových úrovní. Podobně jako v elektroenergetice se do regulovaných cen dále promítá inflace a potřeba investic v soustavách.
V rámci regulované složky roste také cena za vnitrostátní přepravu plynu. Důvodem je propad mezinárodního tranzitu plynu, ke kterému došlo v důsledku války na Ukrajině a změny evropských toků plynu. Tuzemská přepravní soustava, která bývala z většiny financovaná mezinárodní přepravou plynu, tak nyní slouží téměř výlučně domácím zákazníkům. „Bez fungující kritické infrastruktury by přitom dodávky domácím zákazníkům nemohly být vůbec realizovány. Růst plateb za vnitrostátní přepravu však na celkové ceny plynu nemá zásadní vliv, odráží se v nich růstem o méně než 1 procento,“ zdůrazňuje ERÚ.
„Je dobrá zpráva, že výsledná změna distribučních poplatků téměř odpovídá prvnímu návrhu, který se dostal ne veřejnost. Protože se tím pádem nejedná o nijak dramatické zdražování, jako tomu bylo pro rok 2024. Některým se dokonce poplatky mírně sníží. A to je dobře. Jen bych rád upozornil na to, že se mluví o tom, že lidé na elektřině a plynu ušetří. Plošně to ale není pravda,“ říká Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz. „ERÚ totiž počítá průměrného zákazníka, kterému se průměrná cena elektřiny a nebo plynu snížila o více peněz, než o kolik se zdražují právě zmiňované distribuční poplatky. A k tomu mohu dodat jen dvě věci – pokud se vám elektřina a nebo plyn sama nesnížila, pak si příští rok zaplatíte víc. Poplatky jsou totiž vyšší, než v letošním roce. A pokud se vám cena sama snížila, pak to je proto, že máte smlouvu na dobu neurčitou a to pak znamená, že i přes snižování ceny stále platíte výrazně více, než je nutné.“
Do budoucna je nutné počítat s tím, že síťové (regulované) poplatky za plyn i elektřinu porostou. V elektrárenství je budou nahoru tlačit nutné investice do posílení a modernizace, vynucované zapojováním obnovitelných zdrojů. Například společnost ČEZ, největší výrobce a distributor elektřiny, si nedávno vypůjčil 18 mld. Kč, aby mohl připojit další fotovoltaiky do své distribuční soustavy. Jen letos již tato firma zapojila do sítě 26 557 fotovoltaických elektráren, přitom eviduje celkem 180 tisíc žádostí. Burzovní cenu elektřiny budou zvedat výrazné výkyvy výroby a spotřeby podle počasí, jakož i rostoucí státní dotace na vyrovnávání těchto výkyvů výrobcům.
Do regulovaných poplatků plynu se prosazuje tzv. vodárenský efekt, jak také připomíná zpráva ERÚ. Při klesající spotřebě se nesnižují náklady na údržbu a provoz sítí, takže poroste poplatek za jednotku spotřebované energie. Hrozí zde ale také růst ceny neregulované, tedy ceny plynu na burze a pro spotřebitele. V současné době hbitě klesají objemy v plynových zásobnících při setrvalém růstu burzovních cen. Příští rok nejspíše ustane tranzitní přeprava ruského plynu přes Ukrajinu a Česko, což sníží či téměř vymaže tuto komoditu z daného směru od východních dodavatelů. Náhradní trasy, ale i plyn zkapalněný, dodávaný přes moře a plynovody v západní Evropě, bude dražší. Také Německo zavedlo tranzitní poplatky za dopravu plynu, což cenu komodity zvyšuje.
Zákazníkům s fixovanými cenami komodit se nyní do faktur cenové výkyvy nepromítnou. Do příštích fixací ale mohou průměrné vyšší ceny promluvit citelně.
