Ekonomika rostla rychleji, než se odhadovalo
Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí o 0,8 % a meziročně o 2,2 procenta. To je poměrně výrazné vylepšení rychlého odhadu s konce dubna, které naznačovalo ekonomický růst za čtvrtletí o 0,5 % a meziročně o 2 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Meziroční růst HDP byl podpořen vyššími výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob. Negativní vliv mělo zejména saldo zahraničního obchodu.
„První kvartál tohoto roku přinesl nejrychlejší růst za poslední období a české hospodářství na začátku roku překvapilo živějším tempem,“ hodnotí statistické údaje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně o 2,5 procenta. K mezičtvrtletnímu růstu přispěl hlavně průmysl (růst o 1,6 %). Dařilo se také stavebnictví (+3,4 %), informačním a komunikačním činnostem (+2 %), peněžnictví a pojišťovnictví (+5,9 %) i ostatním službám. Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-0,6 %).
Meziroční vývoj HPH (+2,5 %) pozitivně ovlivnil zejména průmysl +0,4 p. b. (růst o 1,4 %) a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství +0,5 p. b. (růst o 2,8 %). Dařilo se všem odvětvím národního hospodářství.
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Vliv salda zahraničního obchodu byl neutrální,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Meziroční růst HDP (+2,2 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností +1,5 p. b., výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,4 p. b. a změna stavu zásob +1,3 p. b. Negativní vliv měly tvorba hrubého fixního kapitálu (-0,3 p. b.) a saldo zahraničního obchodu (-0,7 p. b.).
Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně vzrostly o 2,3 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily mezičtvrtletně o 0,1 % a meziročně o 2,5 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně snížily o 1,5 % a meziročně vzrostly o 1,9 procenta.
„Čísla vypadají povzbudivě – domácnosti více utrácely, firmy doplňovaly zásoby a vývoz se zvedl. Jenže když se podíváme pod pokličku, zjistíme, že stát sehrál důležitou roli. A bez něj by byl příběh méně optimistický. Bez státu by to rozhodně tak nejelo. Růst české ekonomiky by totiž bez vládních výdajů zpomalil,“ upozorňuje Šichtařová. „Asi není třeba dodávat, že souvislost mezi vysokými veřejnými výdaji a blížícími se volbami není čistě náhodná.“
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,1 %, meziročně však klesla o 0,6 procenta. Meziroční pokles zaznamenaly především investice do ostatních strojů a zařízení a dopravních prostředků. Vzrostly pouze investice do ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob činila -4,6 mld. Kč, což bylo o 13,6 mld. Kč více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 140,8 mld. Kč, bylo tak o 3,3 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 2,8 %. V meziročním srovnání vzrostl o 3,6 %, kde vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických zařízení a strojů. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,1 % a meziročně o 4,6 procenta.
Z hlediska cenového vývoje v 1. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl mezičtvrtletně o 1 % a meziročně o 3,1 %. Objem mzdových nákladů v 1. čtvrtletí vzrostl meziročně o 7 procent.
Celková zaměstnanost v porovnání s předchozím čtvrtletím vzrostla o 0,7 % a meziročně vzrostla o 1,1 %. Celkový počet odpracovaných hodin vzrostl mezičtvrtletně o 0,1 % a meziročně o 2 procenta.
„A teď se logicky nabízí otázka: Průmysl v červených číslech, ale HDP roste – jak je to možné? Když se podíváte na pravidelné měsíční zprávy o stavu českého průmyslu, obraz je spíš šedivý než růžový. Výroba aut klesá, továrny jedou napůl plynu, export se zpomaluje. A přesto se dočteme, že průmysl pomohl české ekonomice v prvním čtvrtletí k růstu. Jak to jde dohromady? Na první pohled to vypadá jako protimluv. Ale ve skutečnosti se jedná o klasickou ekonomickou fintu, kterou běžná čísla na první dobrou neprozradí. Nejde o to, kolik se vyrobí, ale co z toho zůstane. Když ekonomové mluví o růstu, často nemají na mysli jen to, kolik výrobků vznikne. Sledují takzvanou přidanou hodnotu, tedy kolik skutečně zůstane v české ekonomice po odečtení nákladů na dovoz součástek, materiálů nebo energie. A právě tady může být zakopaný pes. Kupříkladu i když se vyrobí méně aut, pokud se zároveň ušetří na vstupech, výsledek může paradoxně vypadat lépe,“ vysvětluje Markéta Šichtařová. „A pak je tu ještě jeden detail: zásoby. Pokud firmy vyrábějí více, než kolik prodají, a skladují zboží na horší časy, z ekonomického pohledu to znamená růst. Ne nutně proto, že by bylo víc práce, ale proto, že vzniká hodnota. A ta se do HDP počítá. Zkrátka jedna statistika neukáže celý obraz. Když tedy průmysl podle měsíčních statistik klesá, neznamená to nutně, že ekonomika padá. Čtvrtletní data HDP totiž vycházejí z mnohem složitější rovnice. Firmy vyrábějí na sklad a po jejich zboží není poptávka. Údaje o HDP to oslavují, údaje o průmyslu to ale líčí jako deindustrializaci země.“
Take Pavel Ryska, analytik J&T Banky, hodnotí hospodářský růst v 1. čtvrtletí jako překvapivě silný. „Silnější růst HDP v 1. čtvrtletí by mohl v české centrální bance podpořit hlasy pro delší ponechání sazeb na současné úrovni (2T repo 3,50 %) a oslabit argument o případné přílišné restriktivnosti současné měnové politiky. Na druhou stranu pokud růstu HDP pomohlo i dočasné předzásobení, které se může v dalších kvartálech obrátit, výhled na růst HDP ze strany tvůrců měnové politiky se nemusí výrazně změnit. Pro letošní rok zatím očekáváme celoroční růst HDP kolem 2,3 %. Tahounem růstu by měla být celý rok domácí poptávka (spotřeba domácností, investice). Rizikovým faktorem pro druhou polovinu roku je dopad obchodních válek (cla v USA) na mezinárodní obchod, který pak může negativně dopadnout i na aktivitu v české ekonomice.“
Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, rychlejší hospodářský růst přiměl k revizi celoročního výhledu: „Revidujeme po dnešních silnějších číslech odhad růstu pro rok 2025 z 1,7 % na 1,9 % a pro rok 2026 z 1,5 % na 1,6 procenta.“