Ekonomika mírně zrychlila, proti loňsku je ale růst pomalejší

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) ve 2. čtvrtletí o 0,4 % proti čtvrtletí předchozímu a meziročně o 2 procenta. Od počátku roku se růst oživil, v 1. kvartálu proti předchozímu HDP stoupl jen o 0,2 procenta.

Přesto se ale nenaplnila očekávání analytiků, která se pohybovala kolem mezičtvrtletním růstem o 0,6 % a ročním zhruba 2,2 procenta.

Mezičtvrtletní růst HDP byl pozitivně ovlivněn rostoucími výdaji na konečnou spotřebu a saldem zahraničního obchodu. Negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu.

„Meziroční růst HDP o 2,0 % byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a rostoucí zahraniční poptávkou,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Vývoj hrubé přidané hodnoty v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnil především průmysl. Dařilo se také většině odvětví služeb. K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty nejvíce přispěl průmysl, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti.

„Komentář ČSÚ i dostupné měsíční statistiky nicméně naznačují, že hlavní oporou hospodářského růstu byly ve 2. čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu a také trochu překvapivě zahraniční obchod. Dopředu bylo jasné, že spotřeba domácností bude nadále podporována zvyšováním reálných příjmů domácností a maloobchodní prodeje vykazovaly ve 2. čtvrtletí rovněž solidní růst,“ hodnotí statistické údaje Miroslav Novák, analytik investiční společnosti Citfin. „Negativně do mezikvartálního růstu naopak přispěla tvorba hrubého kapitálu. Záporný příspěvek tvorby hrubého kapitálu ale rozhodně nemusí znamenat propad investiční aktivity. Dostupné indikátory naznačují, že hlavní roli pravděpodobně sehrály zásoby, jejichž tvorba proti 1. čtvrtletí zeslábla. Fixní investice po mimořádně silném začátku roku zřejmě také zpomalily, ale vývoj ve stavebnictví, veřejné kapitálové výdaje a poptávka firem po investičních úvěrech nesvědčí o jejich plošném propadu.“

Ve 2. čtvrtletí se dařilo hlavně průmyslu, ale rovněž i většině odvětví služeb. ČSÚ přitom explicitně nezmiňuje stavebnictví. Růst průmyslové produkce byl přitom mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími značně nerovnoměrný.

„Výsledek lehce zaostal za naším i tržním konsenzem, ale celkově potvrzuje, že česká ekonomika zůstává relativně odolná vůči nepříznivým dopadům blízkovýchodního konfliktu,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Na rozdíl od prvního čtvrtletí se tentokrát dařilo zahraničnímu obchodu, pravděpodobně díky kombinaci stále solidního růstu vývozů a již méně výrazného růstu dovozů. Slabší importy přitom mohou odrážet opatrnější investiční aktivitu, která je typicky dovozně náročná a ve druhém čtvrtletí hospodářský růst brzdila. Právě ve slabší investiční aktivitě firem se tak mohla projevit vyšší nejistota spojená s blízkovýchodním konfliktem, tedy jeden z hlavních kanálů jeho dopadu do české ekonomiky.“

Analytici odhadují celoroční růst národního hospodářství kolem 2 procent. Podobně vyznívá také aktuálně zveřejněná makroekonomická prognóza Komerční banky (KB), v níž očekává růst HDP letos o 2,1 procenta.

Nová prognóza počítá s tím, že dopady dražší ropy a vyšších cen energie budou ve srovnání s energetickou krizí let 2022–2023 výrazně mírnější. Ekonomika je na podobné šoky lépe připravena, mimo jiné díky postupnému poklesu energetické náročnosti výroby a strukturálním změnám uvnitř hospodářství. Silnou oporou ekonomiky zůstává domácí poptávka. Spotřeba domácností by měla letos vzrůst o 3,1 %, fixní investice o 4,7 %, odhaduje banka.

„Česká ekonomika se i v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty drží překvapivě dobře. Ropný šok je pro ni protivětrem, nikoliv brzdou, která by zásadně měnila náš základní výhled,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Průmyslová výroba by podle její prognózy měla letos vzrůst o 1,9 % a příští rok o 2,4 %, maloobchodní tržby o 3,7 %, respektive 2,6 procenta. Významně k výsledku přispívají i investice, podpořené i očekávaným fiskálním stimulem doma a v zahraničí. V roce 2027 by mělo tempo růstu HDP zrychlit na 2,6 %.

„Ropný šok se do inflace přenáší nejprve přes pohonné hmoty, jeho širší dopady ale přicházejí se zpožděním. Důležité je, že zvýšená jádrová inflace není jen příběhem energií. Významnou roli hrají zvyšující se náklady na bydlení, napjatý trh práce a stále solidní domácí poptávka,“vysvětluje Martin Gürtler z KB.

Zvýšená jádrová inflace, napjatý trh práce a silná domácí poptávka snižují prostor pro rychlé uvolňování měnových podmínek. Krátkodobé sazby podle prognózy zůstanou v mírně restriktivním pásmu; průměrnou dvoutýdenní repo sazbu pro letošní rok odhadujeme na 3,6 % a pro rok 2027 na 3,8 %. Koruna by měla zůstat jedním z faktorů tlumicích dovážené inflační tlaky, s průměrným kurzem 24,3 CZK/EUR letos a 23,9 CZK/EUR v roce 2027.

„Kromě inflace se zhoršený výhled pro veřejné finance pravděpodobně promítne i na finančních trzích, konkrétně tlakem na vyšší tržní úrokové sazby a výnosy státních dluhopisů s delšími splatnostmi,“ doplňuje Jaromír Gec, stratég KB.

Jan Vejmělek k tomu dodává: „Česká ekonomika šlape i proti větru. Neznamená to, že rizika zmizela. Znamená to ale, že současný šok zatím nemění základní obrázek ekonomiky: růst zůstává solidní, domácí poptávka silná a inflace zvládnutelná, byť s přetrvávajícími jádrovými tlaky.“