Ekonomika eurozóny zakončila pololetí stagnací

Ekonomika eurozóny zakončila první polovinu roku přibližnou stagnací. V takovém duchu hovoří dnešní výsledek indexu nákupních manažerů (PMI), který v červnu setrval na úrovni 50,2 bodu. K mírnému zlepšení na 50 bodů došlo ve službách, zatímco aktivita ve zpracovatelském průmyslu zůstala beze změny na 49,4 bodu. Zprávu zveřejnila společnosti S&P Global (S&P), která index pravidelně sestavuje.

Index setrval v červnu na květnové hodnotě, tedy mírně nad hranicí 50 bodů, která odděluje pokles aktivity od zlepšení. Nad ní je už šestý měsíc po sobě, avšak stejně dlouho je patrný jen velmi slabý růst ekonomické aktivity, podotkla S&P. Celkový růst se opět soustředil na výrobní sektor, kde produkce vzrostla čtvrtý měsíc po sobě. Tempo růstu v červnu však bylo mírné a zpomalilo se na tříměsíční minimum. Aktivita ve službách se na konci první poloviny roku prakticky nezměnila.

Německo v červnu zaznamenalo obnovený, leč nepatrný růst produkce poté, co aktivita v předchozím měsíci mírně poklesla. Na druhou stranu Francie zaznamenala další pokles výroby, čímž se současná série poklesů prodloužila na deset měsíců. Zbytek eurozóny nadále zaznamenal růst obchodní aktivity, ale tempo růstu bylo nejpomalejší od loňského listopadu.

Zaměstnanost se v eurozóně v červnu opět mírně zvýšila. Růst táhl sektor služeb. Počet pracovníků ve výrobě se mezitím solidně snížil a to rychlejším tempem než v květnu. Zaměstnanost se snížila v Německu a Francii, ale ve zbytku eurozóny vzrostla.

Nové objednávky se v červnu blížily stabilizaci, společnosti byly stále schopny zvládat pracovní vytížení a vyčerpat nedokončené zakázky. Objem nevyřízených objednávek se mírně snížil.

Tempo růstu vstupních nákladů se v červnu již čtvrtý měsíc po sobě zpomalilo a bylo nejslabší od loňského listopadu. Třetí měsíční pokles vstupních nákladů ve výrobě kontrastoval s pokračující silnou inflací v sektoru služeb. Rozdílné trendy mezi oběma sledovanými sektory, pokud jde o vstupní náklady, se projevily i u prodejních cen. Poskytovatelé služeb zvyšovali své poplatky tempem, které bylo nejrychlejší za tři měsíce, zatímco ceny výstupů ve výrobě druhý měsíc v řadě klesaly. Celkově prodejní ceny solidně vzrostly rychlejším tempem než v květnu.

„Hospodářství eurozóny se potýká s obtížemi. Růst je již šest měsíců minimální, aktivita v sektoru služeb stagnuje a produkce zpracovatelského průmyslu roste jen mírně. V Německu se objevují známky opatrného zlepšení situace, ale Francie nadále váhá,“ komentoval červnový PMI Cyrus de Rubia, hlavní ekonom Hamburské komerční banky. „Dynamika patrná z oficiálního čísla růstu 0,6 procenta za první čtvrtletí se pravděpodobně nepřenesla do druhého čtvrtletí, zejména proto, že zvláštní faktory, jako je neobvyklý skokový růst Irska, toto číslo nafoukl. Není však důvod k rezignaci, protože výhled se podle průzkumu zlepšil a firmy si udržují zaměstnanost zhruba konstantní. Pro Evropskou centrální banku zůstává cenové prostředí pro služby mírně napjaté. Firmy stále čelí poměrně výraznému nárůstu nákladů a v červnu zvýšily své prodejní ceny o něco více než v předchozím měsíci. Tato vyšší inflace v sektoru služeb je částečně kompenzována deflačním prostředím v sektoru zboží. Důležitou roli zde však hrají ceny energie. Až donedávna stále klesaly, ale od konfliktu mezi Izraelem a Íránem prudce vzrostly. Tato informace se v průzkumech projevila jen částečně. Celkově však ECB může zůstat relativně klidná, protože silné euro a deflační efekt amerických cel hovoří proti krátkodobému nárůstu inflace.“

Druhé čtvrtletí se tak v eurozóně s velkou pravděpodobností neslo v duchu stagnace. „Vzhledem k turbulentnímu vývoji na poli obchodních válek a skokovému nárůstu nejistoty však nejde o špatný výsledek. Dopady amerických cel nicméně mohou evropské ekonomiky negativně ovlivnit se zpožděním, což je i náš základní scénář,“ hodnotí Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking. „S pokračující stagnací proto počítáme i ve třetím čtvrtletí, což bude podle nás důležitý argument pro ECB, aby v září ještě jednou finálně snížila depozitní sazbu na 1,75 procenta.“