EK zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU, naopak pro ČR se zhoršuje
Ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se čekalo. Ve své jarní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 4,2 procenta. Předpovědi pro Českou republiku se ale zhoršují.
Příští rok by měla ekonomika EU, která loni kvůli pandemii zažila rekordní propad, vykázat růst o 4,4 procenta.
Předchozí odhad komise přitom v únoru počítal s letošním růstem o 3,7 procenta a příští rok o 3,9 procenta. Unijní exekutiva vidí důvod k optimističtější předpovědi zejména v rychlejším tempu očkování, které dovoluje řadě států svižnější návrat k běžnému provozu, než se čekalo v zimě.
Odhady zlepšila komise i pro země eurozóny, u kterých letos očekává růst o 4,3 procenta a příští rok ještě o desetinu procentního bodu vyšší. V zimě předpovídala na letošní i příští rok shodný růst HDP o 3,8 procenta.
„I když ještě nemáme vyhráno, jsou hospodářské vyhlídky Evropy mnohem optimističtější. Aktualizovali jsme prognózy pro ekonomiku celé EU i eurozóny na letošní a příští rok s ohledem na to, že stoupá proočkovanost, uvolňují se omezení a život se pomalu vrací k normálu,“ prohlásil dnes výkonný místopředseda EK pro koordinaci práce v oblasti hospodářství Valdis Dombrovskis.
Ekonomika evropského bloku by se tak rychleji měla zotavit z rekordního propadu o 6,1 procenta, který kvůli koronaviru zažila vloni. Na předkrizovou úroveň by se všechny členské země EU měly dostat do konce příštího roku.
Letos však nebude oživení ve všech zemích stejně rychlé. S nejvyššími hodnotami růstu počítá EK ve Španělsku a ve Francii, kde se přiblíží šesti procentům. Česká ekonomika poroste nejpomaleji ze všech zemí visegrádské čtyřky (V4) a s hodnotou 3,4 procenta zaostane za unijním průměrem. Členy V4 je vedle Česka i Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ještě pomalejší rozjezd ekonomik očekává Brusel u pobaltských či severoevropských zemí, kde se růst většinou bude pohybovat pod třemi procenty.
Komise předpokládá, že k zotavení ekonomik pomůže mimořádný fond obnovy, z něhož by měly začít peníze do členských zemí proudit ve druhé polovině roku. Členské země však musejí nejprve Bruselu poslat plány, na jejichž základě bude komise peníze rozdělovat. To zatím učinilo 15 států včetně těch největších, Česko mezi nimi není.
EK upozorňuje, že na výsledná čísla může mít vliv řada faktorů. Růst může být například vyšší, pokud se lidé po krizi rozhodnou utrácet více peněz, než odhaduje komise. Pokud naopak budou opatrnější a budou chtít šetřit v obavách z další pandemie, může se ekonomika rozjíždět pomaleji.
„Pro zdraví našich občanů i našich ekonomik bude samozřejmě podstatné udržet současné rychlé tempo očkování v EU,“ podotkl komisař EK pro hospodářství Paolo Gentiloni.
Čeští ekonomové výhled snižují
Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se dosud očekávalo. Počítá s tím dnešní prognóza Evropské komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta, zatímco předpověď z února uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst očekává komise v Česku v příštím roce, kdy původně předpovídala pět procent. V nové prognóze už počítá s růstem o 4,4 procenta.
Loni česká ekonomika kvůli restrikcím spojeným s pandemií klesla podle dnešních údajů komise o rekordních 5,6 procenta.
„Česko tvrdě zasáhla druhá vlna pandemie,“ uvádí v hodnocení české ekonomiky EK. Oživení by podle komise měla zajistit především domácí a zahraniční poptávka, která díky postupnému uvolňování restrikcí poroste už od druhého čtvrtletí. Podílet by se na něm měly i pokračující vládní podpůrné programy. Ty ale podle komise spolu se snížením daně z příjmu přispějí také k rychlému růstu veřejného dluhu vzhledem k HDP.
Česká národní banka (ČNB) naopak minulý týden v nové prognóze zhoršila odhad letošního vývoje ekonomiky z dřívějších 2,2 procenta na 1,2 procenta. Na příští rok pak odhad zlepšila z 3,8 procenta na 4,3 procenta. „Domácí ekonomika je nadále sužována dopady pandemie koronaviru. Vládní uzavírky s malými přestávkami již více než rok omezují velkou část obchodu a služeb, což bude platit i po dílčím květnovém rozvolnění. Vedle uzavírek je hospodářský výkon negativně ovlivňován také výpadky dodávek uvnitř globálních výrobních řetězců, což nepříznivě zasáhlo některá tuzemská průmyslová odvětví,“ uvedla minulý týden v prohlášení bankovní rada.
Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Na příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta.
Evropská komise předpokládá, že se letos i v příštích dvou letech bude inflace v České republice pohybovat nad unijním průměrem. Letos počítá s průměrnou inflací 2,4 procenta, na příští rok očekává o dvě desetiny bodu méně. Lepší statistiky než průměr unie bude mít Česko v nezaměstnanosti, která sice letos vystoupí na 3,8 procenta, stále však bude o téměř čtyři procentní body pod průměrem zemí unie.
Česká národní banka počítá letos s průměrnou inflací 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. Ministerstvo financí letos čeká inflaci na 2,5 procentech a příští rok její pokles na 2,3 procenta.
