ECB snížila úrokové sazby, chce podpořit růst

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta. ECB to oznámila tiskovou zprávou.
Ke snížení základní úrokové sazby o 25 proc. bodů ECB přistoupila popáté v řadě. Neslíbila však nyní, že v tom bude pokračovat i na zasedání dubnovém.
Bankéři poukázali na příznivý vývoj inflace. Předpokládají, že v průměru v roce 2025 dosáhne 2,3 %, o něco výše než v předcházející prognóze, v roce 2026 klesne na 1,9 % a 2% inflaci předpovídají pro rok 2027. Revize celkové inflace pro rok 2025 směrem nahoru odráží silnější dynamiku cen energie. Inflace bez energie a potravin by podle ECB měla letos činit v průměru 2,2 % v roce 2025, dále 2 % v roce 2026 a 1,9 % v roce 2027.
Naproti tomu ECB snížila svou prognózu vývoje hrubého domácího produktu. Počítají letos s růstem 0,9 % napřesrok 1,2 % a 1,3 % v roce 2027. „Revize směrem dolů pro roky 2025 a 2026 vycházejí z nižšího vývozu a slabých investic, což je částečně způsobené vyšší mírou nejistoty v odbytu a v obchodní politikce,“ zdůvodnili bankéři. Snížením sazeb proto chtějí podpořit úvěrovou aktivitu a hospodářský růst.
„Výrazný nárůst geopolitické a ekonomické nejistoty z posledního období, včetně již několik měsíců trvajícího poklesu konsenzuálního analytického odhadu růstu ekonomiky eurozóny v letošním roce z 1,4 procenta na současných 0,9 procenta, rozhodnutí ECB plně ospravedlňují. Navíc konsenzuální analytický odhad průměrné letošní inflace 2,2 procenta je přibližně v souladu s cílem ECB,“ říká Michal Stupavský, investiční stratég společnosti Conseq Investment Manageent.
Před zásadními nejistotami varuje také Martin Kron, analytik Raiffeisenbank: „Ekonomika eurozóny přešlapuje na místě. Případné propuknutí obchodní války na všech frontách (včetně Evropy) navíc může působit stagflačním způsobem, když by na evropský kontinent mohlo ve větším množství putovat levné čínské zboží, které by bez uvalených cel zamířilo na americký trh, a ekonomika by dále zpomalila.“