ECB snížila základní úrokové sazby
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na svém čtvrtečním zasedání snížila základní úrokové sazby na euro o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba teď činí 2,25 %, hlavní refinanční sazba 2,65 procenta.
„Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility – sazbu, jejímž prostřednictvím Rada guvernérů řídí nastavení měnové politiky – vychází z jejího aktualizovaného hodnocení výhledu inflace, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky,“ zdůvodnila obecně očekávané rozhodnutí ECB ve své tiskové zprávě.
Zdůraznila v ní, že celková i jádrová inflace v březnu klesly. Inflace ve službách se v posledních měsících také výrazně zmírnila. Většina ukazatelů základní inflace naznačuje, že inflace se bude trvale usazovat kolem 2% střednědobého cíle Rady guvernérů. Růst mezd se zmírňuje a zisky částečně tlumí dopad stále zvýšeného růstu mezd na inflaci.
Ekonomika eurozóny si buduje určitou odolnost vůči globálním otřesům, ale výhled růstu se zhoršil kvůli rostoucímu obchodnímu napětí, připomíná banka. Zvýšená nejistota pravděpodobně sníží ekonomickou důvěru firem i domácností. Nepříznivá a nestálá reakce trhu na obchodní napětí se mohou stát příčinou zhoršení podmínek financování. „Tyto faktory mohou dále ovlivnit ekonomický výhled pro eurozónu,“ varují bankéři.
„Dost to působí jako odvádění pozornosti. Nejen centrální banka nyní bude neustále zdůrazňovat, že cla, která chce zavést Donald Trump, jsou hlavní překážkou růstu Evropy. Nicméně realita je taková, že cla zatím plošně ještě v platnosti ani nejsou a Německo nejspíš zažije třetí rok recese po sobě,“ zhodnotila rozhodnutí a důvody ECB Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. Rozhodně však nepodceňuje účinky cel již zavedených a varuje také před prohloubením obchodní války mezi USA a Čínou, která může vyústit ve výprodej amerických státních papírů v držení Číny a naopak, ve výprodej čínských podílů a firem kotovaných na americké burze.
„Desinflačním směrem může podle našeho názoru působit i Trumpův celní šok, a to primárně prostřednictvím nižšího tempa hospodářského růstu. Aktuálně platí vůči EU dočasné 10% clo na dovoz zboží do USA, společně s 25 % na automobily, hliník a ocel. To podle nás ukrojí z letošního růstu eurozóny nižší desetiny procentního bodu. Sekundárně ale může na inflaci v eurozóně zapůsobit i eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou, kde kvůli vysokým clům obchod efektivně zamrznul. Pokud Čína přesměruje své vývozy za dumpingové ceny na evropský trh, u cen zboží nehrozí pouhá desinflace, ale rovnou deflace,“ domnívá se Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking. „Proinflačním směrem mohou působit případná odvetná celní opatření Evropy, podobně jako možné narušení dodavatelských řetězců.“