ECB následuje Fed a zvyšuje úrokové sazby

Podobně jako ve středu americká centrální banka Fed, dnes také Evropská centrální banka zvýšila základní úrokové sazby. Rada guvernérů rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. S účinností od 2. srpna 2023 se tak úroková sazba pro hlavní refinanční operace zvýší na 4,25 %, úroková sazba mezní zápůjční facility na 4,50 % a úroková sazba vkladové facility na 3,75 %, stojí v oficiálním oznámení ECB.

Základní úrokové sazby na euro se tak ocitají nejvýše od roku 2008. „Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému 2% střednědobému cíli,“ zdůvodnila banka. Vkladová sazba 3,75 %, tedy úrok, za který si komerční banky mohou u ECB ukládat své volné peníze, je nejvýše od zavedení eura.

„Jedná se sice o plánovaný a očekávaný krok ECB, ale přesto se tím sazby na euru dostávají na velmi vysokou úroveň. Inflace mezi státy platící eurem (EMU) jde sice dolů, ale zdaleka ne tak rychle jako v případě USA. Dá se tedy čekat, že období vyšších sazeb bude delší,“ hodnotí krok ECB Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Dosavadní řada rozhodnutí ECB o zvýšení sazeb je nejprudší utahování měnových podmínek v historii evropské měnové politiky. Na druhou stranu platí, že ECB se s pravděpodobností blížící se jistotě nedostane se sazbou nad 5 procent, protože musí mít na paměti zranitelnost jednotlivých států EMU. Vyššími úroky letí nahoru také náklady na obsluhu jejich státních dluhů, což by zejména v případě jižní části Evropy mohlo znamenat nemalý problém.“

Pro dnešní zvýšení sazeb hovořila také dlouhodobě napjatá situace na evropském trhu práce i přetrvávající vysoká jádrová inflace, která je jedním z hlavních parametrů, které ECB bere v potaz. Ta se v červnu zvýšila na 5,4 % a zůstává tak jen těsně pod svými nedávnými maximy. Stále tak platí slova prezidentky ECB, že banka má stále co dohánět. „Domníváme, že i přes současné zvýšení sazeb není aktuální cyklus zpřísňování evropské politiky u konce a že nás pravděpodobně v září bude čekat ještě jedno zvýšení sazeb,“ říká Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury. „Na druhou stranu, úterní průzkum bankovních úvěrů ECB ukázal na pokračující dobrou transmisi měnové politiky v podobě opětovně nižšího růstu úvěrů poskytnutých evropskými bankami. Zároveň došlo k poklesu hospodářské aktivity v eurozóně, jak je patrné z údajů o PMI. Kompozitní index PMI v červnu poprvé po 6 měsících klesl pod klíčovou úroveň 50, která odděluje růst od poklesu, a v červenci se pak dále snížil na nižší než očekávanou hodnotu 48,9 bodu.“

Dnešní zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a včerejší zvýšení sazeb v USA dále zvýší tlak na českou korunu. „Zatímco od ECB můžeme pravděpodobně očekávat v září další zvýšení sazeb, od České národní banky se naopak již v tomto roce pravděpodobně dočkáme snížení úrokových sazeb,“ odhaduje Kudla. „To ostatně ve vyjádření pro agenturu Reuters naznačil i viceguvernér ČNB Jan Frait, podle kterého debata o snižování sazeb začne na podzim, a podobně se vyjádřila již dříve také viceguvernérka Eva Zamrazilová. Snižující se úrokový diferenciál mezi oběma měnami a výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice dále sníží atraktivitu české měny. Na základě nedávného vyjádření Evy Zamrazilové se přitom zdá, že ČNB může případný pokles koruny do určité míry tolerovat, což atraktivitu koruny dále snižuje.“

Sazby se nyní nacházejí v USA na nejvyšší úrovni za posledních 22 let. Proč ale dolar neposiluje? „Fed totiž investorům nedodal dostatečně jestřábí vzkaz. Místo toho nechává investory dumat nad tím, co se stane na příštím zasedání – tedy zda sazby budou stagnovat, nebo znovu porostou. Konkrétně o dalších krocích Fedu rozhodnou statistiky, které budou vycházet v příštích týdnech. Před dalším zasedáním Fedu budou mít američtí centrální bankéři na stole dva čerstvé měsíční reporty týkající se inflace a trhu práce,“ upozornila Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Americký Fed včera večer tedy vyložil své karty na stůl a dnes to samé udělala Evropská centrální banka. Ta podle očekávání zvýšila své úrokové sazby o 25 bazických bodů. Její základní úroková sazba nyní dosahuje 4,25 % a dál leží o něco níž než úrokové sazby za oceánem. Opět se hraje o výhled směrem k příštímu zasedání. A tentokrát byl výhled na rozdíl od posledních vystoupení zástupců Evropské centrální banky velmi opatrný. O tom, zda půjdou sazby nahoru i v září, rozhodnou přicházející data.“

Dolaru pomohla také data z americké ekonomiky. Růst HDP v USA za druhý kvartál je evidentně vyšší, než se čekalo. Ekonomika USA podle předběžných údajů rostla o 2,4 procenta. Zrychlila tak tempo svého růstu z 2% tempa v prvním čtvrtletí. Trh počítal se zpomalením růstu ekonomiky na 1,7 procenta.

„Je zřejmé, že se centrálním bankám ve světě podařilo zkrotit velkou část zvýšené inflace. Říká se ale, že poslední krok bývá nejtěžší. V příštích čtvrtletích se proto bude v USA, v eurozóně a nakonec i v Česku hrát o to, zda se podaří tempo inflace dostat k dvouprocentním cílům centrálních bank, nebo se tempo inflace zasekne u třírpocentní hranice a dál už nebude chtít klesnout. I proto budou centrální bankéři mít i nadále přísné výrazy a nebudou chtít příliš mluvit o budoucím snižování úrokových sazeb. Poraženým tohoto vývoje musejí být akcie nebo nemovitosti. Jednoduše si ještě nějakou dobu počkáme na levné úvěry, které by tlačily nahoru růst akciových trhů nebo cen nemovitostí,“ přepovídá Šichtařová. „Navíc v příštích čtvrtletích může přijít na řadu zajímavý scénář. Guvernér Fedu J. Powell totiž nezavrhuje ani možnost, kdy bude centrální banka snižovat sazby a zároveň bude pokračovat ve snižování své nabobtnalé bilance – tedy v procesu kvantitativního utahování. Fed tedy hledá cesty k tomu, jak dál omezovat objem peněz v rezervách bank, který by potenciálně mohl roztáčet kola inflace.“