Dva miliony lidí budou muset do 10 let změnit práci
Český pracovní trh čekají v příštích 10 letech zásadní změny. Celkem 1,2 milionu lidí odejde do důchodu a přijde 1,9 milionu absolventů a zahraničních pracovníků. Zároveň vznikne téměř milion nových pracovních pozic a 355 tisíc jich naopak zanikne. Lidé, kteří budou pracovat na těchto zaniklých pozicích, budou muset projít rekvalifikací, aby našli novou práci. Další 2 miliony lidí budou muset průběžně zvyšovat své kompetence, aby na měnícím se trhu obstáli. Největší vliv na pracovní trh bude mít rozvoj generativní umělé inteligence, která ovlivní polovinu pracovních pozic, z toho 600 tisíc zásadně. Píše o tom Boston Consulting Group (BSG), Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Aspen Institute v aktualizované studii.
Téměř 70 tisícům pracujících lidí hrozí do roku 2035 dlouhodobá nezaměstnanost. Jde o lidi, jejichž pracovní pozice zanikne a kteří bez zásadní rekvalifikace nebudou mít možnost na novém pracovním trhu najít uplatnění. V Česku bude zároveň chybět až 130 tisíc kvalifikovaných lidí, kteří by obsadili volná pracovní místa.
„Český pracovní trh čekají velké strukturální změny, které se neobejdou bez toho, abychom zásadně změnili náš pohled na to, jak se v Česku připravujeme na budoucí zaměstnání. Značná část lidí bude muset za svého života buď výrazně zvyšovat své kompetence, nebo projít rekvalifikací a osvojit si nové dovednosti. Proto potřebujeme nastavit dlouhodobý systém, který toto doplňování kompetencí umožní, a zároveň potřebujeme zvýšit flexibilitu českého vzdělávání, aby noví absolventi byli schopní pracovat na pozicích, které se na trhu budou objevovat,“ upozorňuje Tomáš Wiedermann, partner společnosti BCG a jeden ze spoluautorů studie.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) přitom některá důležitá opatření běží už dnes. „Ministerstvo si důležitost dalšího vzdělávání ekonomicky aktivního obyvatelstva plně uvědomuje a řeší tuto otázku konkrétními opatřeními. Díky financování z Národního plánu obnovy byla před dvěma lety spuštěna nabídka vzdělávání v oblasti digitálních dovedností včetně umělé inteligence. Nabídku realizuje Úřad práce. Cílem je umožnit co nejširšímu spektru ekonomicky aktivních lidí doplňovat a zvyšovat si úroveň digitálních kompetencí, přičemž prostřednictvím Úřadu práce získávají účastníci kurzů zajímavé finanční příspěvky na úhradu kurzu,“ upozorňuje Kateřina Štěpánková, Vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti MPSV.
Nadbyteční budou právníci, umělci a kadeřníci
Model BCG počítá nejprve počet přebytečných a chybějících pozic a následně to, odkud kam se jednotliví lidé, kteří přijdou o práci, mohou na základě svých dovedností přesunout. Nejvíce pracovních pozic bude zrušeno v obchodu a mezi pomocnými pracovníky ve výrobě, naopak největší počet volných pozic bude potřeba mezi sociálními pracovníky.
Po přesunu lidí, kteří přijdou o práci, do oblastí s nedostatkem pracovní síly však budou mezi nejohroženější profese patřit právníci a příbuzní specialisté (koncipienti, soudní úředníci a asistenti apod.), výkonní umělci (umělečtí, grafici, technici apod.) a řemeslní umělci či kadeřníci. Naopak výrazně budou chybět učitelé téměř na všech úrovních (od mateřských škol až po střední školy), zdravotní sestry, technici a kuchaři. Celkově bude chybět až 43 tisíc učitelů a příbuzných specialistů.
„Přebytek specialistů v oboru práva může být poněkud překvapivý, ale obor bude výrazně ovlivněn nástupem generativní umělé inteligence, která dokáže analyzovat právní dokumenty nebo vyhledávat vzorové případy a tvořit jednodušší smlouvy podle šablon. Pracovníci v maloobchodě zase budou ovlivněni automatizací a dalším rozvojem e-commerce,“ říká Tomáš Wiedermann. Naopak u nedostatku učitelů podle něj hraje roli jak věk současných učitelů, tak to, že řada absolventů pedagogických fakult nakonec z nejrůznějších důvodů vykonává jinou profesi.
Umělá inteligence ovlivní téměř polovinu pracovních míst
Zásadní změny na trhu práce v příštích 10 letech mají více důvodů, ale jedním z těch hlavních je rozvoj digitalizace, automatizace a generativní umělé inteligence. Ta v dalších 10 letech ovlivní celkem 2,3 milionu pracovních pozic, přičemž pro 600 tisíc lidí bude mít zásadní dopad. Mezi nejvíce zasažené profese budou patřit analytici a vývojáři softwaru, databázoví specialisté, pracovníci informačních služeb, ale také část úředníků.
„Zatímco pro informační technologie bude umělá inteligence znamenat další výrazný rozvoj a většině lidí v tomto odvětví umožní soustředit se na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, u úřednických míst může znamenat snižování počtu tabulkových míst, protože řada činností půjde zautomatizovat,“ říká Wiedermann. Pokud se v Česku podaří firmám a státu začít AI využívat v širším měřítku v následujících několika letech, může to každý rok zvýšit růst české ekonomiky o 0,3 procentního bodu.
Ukrajinci budou potřební, ale jen integrovaní
Studie BCG doporučuje šest klíčových kroků, které jsou potřeba pro to, aby Česko na očekávané výrazné změny na trhu práce zvládlo včas zareagovat Jde o tři doporučení nastíněná v roce 2022 (zvyšování kvalifikace zaměstnanců, celoživotní vzdělávání a doplnění pracovní síly zahraničními pracovníky) a tři nová aktuální doporučení.
Prvním je důraz na podporu vzdělávání v digitálních dovednostech a práce s generativní umělou inteligencí. Druhým doporučením je zvýšení flexibility vzdělávacího systému a třetím integrace ukrajinských uprchlíků a využití jejich odbornosti. „Z našich predikcí vyplývá, že z 375 tisíc uprchlíků, kteří žili v Česku na konci roku 2023, jich v roce 2035 zůstane přibližně 260 tisíc. Mnozí z nich mají vysokoškolské vzdělání, ale narážejí na pomalý proces nostrifikace. U řady z nich stále zůstává bariérou také znalost češtiny,“ upozorňuje Tomáš Wiedermann.