Důvěra spotřebitelů se snížila, u podnikatelů je tomu naopak

Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012. Vyplynulo to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra mezi spotřebiteli je nižší i v meziročním srovnání, naopak souhrnný indikátor důvěry a důvěra u podnikatelů je proti loňskému dubnu vyšší.

„Ruská agrese na Ukrajině citelně dolehla na důvěru domácností a v dubnu obavy dále přetrvávaly. Na firmy doléhá válčený konflikt postupně, ačkoli stále relativně mírný dopad je překvapující. Patrně se v číslech mísí některé další faktory, například odeznívání pandemických restrikcí, které zlepšují důvěru ve službách,“ komentoval statistickou zprávu hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Důvěra mezi firmami se v dubnu zvýšila proti březnu o 4,3 bodu na hodnotu 103,8. Kladně se na tom podepsala především vyšší očekávání podniků ohledně růstu průmyslové výroby a pozitivní hodnocení aktuální poptávky podniků ve vybraných odvětvích služeb. Zlepšení podnikatelské nálady v české ekonomice je přitom podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka v čase drahých surovin a energií, nedostatku importovaných komponent a probíhající války na Ukrajině pozitivní zprávou.

Ekonomická nálada průmyslových firem se podle indikátoru důvěry meziměsíčně zvýšila o 5,6 bodu na 99,5 bodu a u podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb, včetně bankovního sektoru, stoupla o 4,4 bodu na 106,7 bodu. V obchodu se důvěra snížila o 1,1 bodu na 100,8 bodu a u firem podnikajících ve stavebnictví klesla o 0,3 bodu na 123,5 bodu.

„V průmyslu mírně převažují podniky, které pozitivněji než v březnu odhadují poptávku a navazující výrobní činnost v následujících třech měsících. Ve vybraných odvětvích služeb pak mírně převažují podnikatelé s lepším než březnovým hodnocením aktuální poptávky,“ upřesnil vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Podle něj ale většina respondentů uvedla, že odhadovat budoucí vývoj je pro ně v současné situaci mimořádně obtížné. Rekordní počet respondentů mezi stavebními a průmyslovými firmy podle ČSÚ ale čeká další růst cen stavebních prací nebo prodejních cen. Podobné to je i ve službách, kde v historii zjišťování bezprecedentně vysoký počet podnikatelů očekává další růst cen v období následujících třech měsíců. Další nárůst prodejních cen podle nich předpokládají také obchodníci.

Mezi spotřebiteli důvěra v tuzemskou ekonomiku meziměsíčně klesla o 1,1 bodu na 81,3 bodu. Spotřebitelé se nejvíce se obávají dalšího zdražování a zhoršení jak celkové ekonomické situace země, tak své vlastní finanční situace. „Významná část dotazovaných domácností se domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozích 12 měsících,“ doplnila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podle Dufka je nálada spotřebitelů srovnatelná snad jen s dobou před zhruba deseti lety, kdy ekonomika procházela recesí. „Lidé se dál obávají zhoršení ekonomického vývoje, které se promítne do jejich peněženek, a současně i vysoké inflace. Jestli se něčeho v tuto chvíli naopak nebojí, tak je to nezaměstnanost,“ řekl Dufek.

Srovnání indikátorů důvěry v ekonomiku ČR:

Zdroj: ČSÚ