Dotace nestačí na centra duševního zdraví, chybějí i odborníci
Kontrola Největší vyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukázala, že ačkoliv dotace ve výši 407 mil. Kč byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví, není zajištěn dostatečný počet zejména zdravotnických specialistů ani udržitelné financování sociální péče v centrech a dosud nejsou účinné ani právní předpisy upravující činnost těchto center. Pokračování přesunu psychiatrické péče do komunity je tak ohroženo.
Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo 29 center duševního zdraví. Byla tak ustavena jejich výchozí síť a prokázal se zájem o jejich služby. To potvrzuje i rostoucí počet klientů. Zatímco v roce 2018, tj. v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v ČR 302 unikátních klientů, v pátém roce už to bylo 6 257 klientů. Počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022. Služby v přirozeném prostředí jsou však i nadále dostupné jen části lidí s duševním onemocněním, kterých v ČR stále přibývá, píše ve své aktuální zprávě z kontroly NKÚ.
„Lidé se závažným duševním onemocněním by měli mít šanci léčit se ve svém přirozeném prostředí namísto dlouhodobého pobytu v psychiatrických léčebnách. Je to jedna z trvalých vládních priorit. K přenesení těžiště psychiatrické péče do komunity mají přispívat i centra duševního zdraví. Kontrola ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví, není zajištěn dostatečný počet zejména zdravotnických specialistů ani udržitelné financování sociální péče v centrech a dosud nejsou účinné ani právní předpisy upravující činnost těchto center. Pokračování přesunu psychiatrické péče do komunity je tak ohroženo,“ shrnuje úřad ve své zprávě z kontroly.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) ani Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nesplnily řadu úkolů uložených vládou a neučinily všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě těchto center, jejichž posláním je poskytování zdravotnických a přímo navazujících sociálních služeb multidisciplinárním týmem. A jak už bylo řečeno, nedostatek odborného personálu, nezajištění udržitelného financování sociální péče v centrech a nedostatky v právních předpisech ohrožují provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových.
Z plánovaných 100 center byla koncem roku 2023 v provozu necelá třetina. Podle NKÚ není vznik sítě 100 center duševního zdraví, která by pokryla celé území ČR, reálný ani v posunutém termínu do roku 2030. Pro vznik nových center, ale i celkově v oblasti péče o duševní zdraví, dosud chybí v ČR stále více než polovina potřebných specialistů, zejména psychiatrů a psychiatrických sester. MZd podle NKÚ nečinilo v této věci dostatečné kroky. Např. v letech 2021 a 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi na rezidenční místa specializační vzdělávání lékařů v oboru psychiatrie.
Ani šest let po vzniku prvních center duševního zdraví není zajištěno financování jejich sociální části. Zatímco zdravotní služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, u sociálních služeb nenastavilo MPSV jejich udržitelné financování. Oběma ministerstvům se nepodařilo do ledna 2022 splnit ani legislativní ukotvení center duševního zdraví v příslušných právních předpisech a jejich právní úprava dosud není účinná.
Řada z jmenovaných problémů je podle NKÚ zapříčiněna nízkou mírou spolupráce obou resortů, což zpomaluje pokrok v přesunu těžiště psychiatrické péče do komunity, a tím brzdí i postup celé reformy péče o duševní zdraví v ČR.
Zjištěné systémové problémy potvrzují i závěry dotazníkového šetření, ve kterém NKÚ oslovil všech 28 stále provozovaných center duševního zdraví, která na svůj vznik získala podporu z EU. Většina z 82 % provozovatelů center, kteří NKÚ odpověděli, v dotazníku sdělila, že vnímá existenci překážek a rizik pro dlouhodobou udržitelnost své činnosti. Za největší rizika respondenti označili nedostatek odborného personálu pro zdravotní služby, koncepční a legislativní překážky a nedostatečné financování služeb.
Znepokojujíci zprávu vydala také Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) o rostoucí závislosti dětí na sociálních sítích a digitálních hrách. Asociace cituje výsledky mezinárodního průzkumu mezi dětmi. Vychází z něj, že rizikové užívání nových médií může souviset s nižší duševní pohodou. Mezi dopady nadužívání digitálních technologií patří narušení denního rytmu, zanedbávání hygieny, jídla nebo spánku, únava, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu a zhoršená orientace v čase. Patří sem logicky i pokles fyzické aktivity, obezita, omezení sociálních kontaktů mimo online prostředí a ztráta přátel, konflikty v osobních vztazích, nesoustředěnost a logicky i problémy ve škole.
„Vláda hodila děti závislé na sociálních sítích a lidi potřebující léčbu závislosti na alkoholu přes palubu“. Popisuje, že vláda na svém jednání o rozpočtu 25. září nedodržela svůj slib a nezajistila na příští roky potřebné finanční zajištění prevence a léčby závislostí. Odporuje to závazkům, které si stanovila v Akčním plánu realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027. Tam si předsevzala financovat a realizovat řadu opatření, na která nebudou peníze,“ cituje server aktualne.cz ze zprávy APAS.
Organizace zdůrazňuje, že jen z daní z „neřestí“ (legálních závislostí) stát vybere ročně kolem 80 miliard korun. Na prevenci jde pouze 330 milionů pro celou Českou republiku. Asociace žádala o navýšení na jednu miliardu, tedy na jednu osmdesátinu vybraných peněz z alkoholu atd. Česko tak může zapomenout také na řešení expandujícího problému digitálních závislostí, kterými trpí zejména děti. Mnozí jejich rodiče se nedočkají pomoci.
