Dokud nebudou emise nulové, ceny potravin porostou
Extrémní počasí zaviněné změnou klimatu zaviněnou lidmi zvyšují ceny základních potravin. To s sebou nese zásadní rizika pro celou lidskou společnost, jako jsou inflace a růst životních nákladů, což může vést k politickým nepokojům a sociálním otřesům. Píše se to ve studii, kterou nedávno publikovalo Superpočítačové centrum v Barceloně a zprávu o ní přinesl web televizní společnosti CNN.
Ceny široké škály zboží, od brambor ve Velké Británii po kávu v Brazílii, v posledních letech dramaticky vzrostly v důsledku povětrnostních podmínek, které byly tak extrémní, že překonaly všechny historické precedenty před rokem 2020, píše se ve studii vedené Maximilianem Kotzem z Barcelonského superpočítačového centra.
Výzkum se zabýval 16 příklady z 18 zemí světa, kde ceny v krátkodobém horizontu prudce vzrostly v důsledku extrémně horkého počasí, sucha nebo silných srážek mezi lety 2022 a 2024. Ceny zelí v Jižní Koreji byly v září loňského roku o 70 % vyšší než v září 2023 po vlně veder v srpnu. Cena olivového oleje v Evropě v lednu 2024 po dlouhodobém suchu v Itálii a Španělsku v letech 2022 a 2023 prudce vzrostla o 50 % oproti předchozímu roku, zatímco jedno z nejhorších such, které v posledním desetiletí postihlo Mexiko, vedlo v září 2024 k prudkému nárůstu cen ovoce a zeleniny. Ceny rýže v Japonsku v témže měsíci vzrostly o 48 % v důsledku vlny veder, která byla nejvyšší od roku 1946, kdy se začaly vést regionální záznamy, s výjimkou stejně horkého léta 2023.
Studie tyto výkyvy počasí jednoznačně dává do souvislosti s emisemi oxidu uhličitého, zapříčiněnými lidskou činností. „Dokud nedosáhneme nulových čistých emisí, extrémní počasí se bude jen zhoršovat a už teď poškozuje úrodu a zvyšuje ceny potravin po celém světě,“ napsal v tiskové zprávě o studii M. Kotz, který pracuje také pro Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu v Německu. „Lidé si toho všímají, protože rostoucí ceny potravin jsou na druhém místě v seznamu dopadů klimatu, které ve svém životě vidí, hned po samotném extrémním horku.“
Tom Benton, profesor populační ekologie na Univerzitě v Leedsu v Anglii, který se na výzkumu nepodílel, jej pro CNN komentoval slovy: „V budoucnu se stále více setkáváme se světem, kde je volatilita normou, jež vede k permanentní krizi životních nákladů. Čím déle se nebudeme snažit řešit změnu klimatu s naléhavostí, kterou to vyžaduje, tím více nás tyto věci ovlivní.“
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu meziročně stouply spotřebitelské ceny potravin, nealkoholických nápojů a masa o 5,9 %, což představuje zrychlení proti květnu (3,6 %). Z toho ceny vajec se zvýšily o 40,4 %, čokolády a čokoládových výrobků o 26,3 %, kávy o 29,2 % a kakaa o 27,3 procenta.
Ceny zemědělských výrobců byly v červnu meziročně vyšší o 13,4 % (v květnu o 15,7 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 10,8 %. Vyšší byly zejména ceny ovoce o 25,1 %, olejnin o 23 %, obilovin o 15 % a čerstvé zeleniny o 4,4 %, ceny brambor klesly o 35,4 %. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 16,5 %. Ceny vajec se zvýšily o 39 %, skotu o 31 %, mléka o 19,9 % a drůbeže o 6,4 %. Klesly ceny prasat, a to o 6,3 procenta.
V září 2024, měsíci sledovaném ve studii Superpočítačového centra v Barceloně, se v ČR zvýšily ceny ovoce o 2,8 % (v srpnu pokles o 2,4 %), zeleniny o 3,1 % (v srpnu pokles o 2 %), polotučného trvanlivého mléka o 20,3 % (v srpnu pokles o 3,3 %). Ceny másla v září zrychlily svůj růst na 42,5 % (v srpnu růst o 22,4 %). V celém oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ceny meziročně přešly ze srpnového poklesu o 1,8 % v růst o 0,6 % v září.