Dluh vládních institucí meziročně stoupl o 548,6 miliardy na 2,983 bilionu Kč

Dluh vládních institucí v ČR v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 548,6 miliardy na dosud nejvyšší hodnotu 2,983 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila ze 40,4 procenta na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Ve srovnání s druhým čtvrtletím dluh vzrostl o 187,5 miliardy korun, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,7 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Vládní instituce ve třetím čtvrtletí hospodařily se schodkem 60,3 miliardy korun, tedy o 17,4 miliardy Kč vyšším než o rok dřív. Podílelo se na tom především hospodaření ústředních vládních institucí, tedy hlavně ministerstev a ústředních úřadů, u kterých se deficit meziročně prohloubil o 24,4 miliardy na 69,5 miliardy Kč. Naopak místní vládní instituce, tedy zejména samosprávy, a také fondy sociálního zabezpečení, tedy převážně zdravotní pojišťovny, skončily v přebytku. U místních vládních institucí se přebytek meziročně snížil o 9,8 miliardy na 4,6 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení hospodařily s přebytkem 4,5 miliardy Kč.

Dluh vládních institucí nepřetržitě roste od čtvrtého čtvrtletí 2021

Dluh vládních institucí nepřetržitě roste od čtvrtého čtvrtletí 2021, vyplývá z údajů ČSÚ. S podobně vysokým dluhem v poměru k HDP dosud vládní instituce hospodařily pouze v prvním čtvrtletí 2013, kdy to bylo také 45,2 procenta HDP, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Veřejné zadlužení v poměru k HDP dále trendově poroste, byť by do konce řádného funkčního období současné vlády, tj. do roku 2025, nemělo překročit úroveň 50 procent. To je stále přijatelný vývoj, jak z hlediska tuzemského, tak mezinárodního,“ dodal. Česko má stále nejlepší ratingové hodnocení ze všech zemí bývalého východního bloku, poukázal Kovanda.

Také v loňském třetím čtvrtletí byl nárůst dluhu výrazně vyšší než výsledek hospodaření vládních institucí, upozornil ČSÚ. Vládní instituce si podle statistiků vypůjčily o 127,2 miliardy korun více, než byla jejich potřeba financování. „Na rozdíl od minulosti na straně závazků roste podíl přijatých půjček oproti emitovaným cenným papírům,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.

Celkové příjmy vládních institucí stouply v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 10,3 procenta a dostaly se na 39,9 procenta HDP. Na meziročním růstu se podílelo zejména zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu, z přijatých sociálních příspěvků, daní z příjmů a přijatých úroků. Celkové výdaje meziročně vzrostly o 12,2 procenta a dosáhly 43,4 procenta HDP. Nejvíce vzrostly ostatní běžné transfery, sociální dávky, výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Pokles ČSÚ zaznamenal u dotací.