ČS: počet spořících Čechů stoupl o třetinu za poslední rok

Poslední rok od dubna 2022 byl ve znamení růstu objemu finančních prostředků na spořicích účtech klientů České spořitelny (ČS) o čtvrtinu. Počet klientů se spořicím účtem narostl dokonce o třetinu. Naproti tomu 27 % Čechů nemá dlouhodobou finanční rezervu, z nich 60 % ji mělo a vyčerpalo ji. Banka o tom informovala ve své tiskové zprávě.

Tři čtvrtiny Čechů (74 %) si měsíčně nebo skoro každý měsíc ukládá částku do 8 tisíc korun, zároveň 64 % Čechů má naspořeno méně než 300 tisíc korun. Třetina Čechů (37 %) již má zkušenost s pravidelným nebo jednorázovým investováním a dalších 27 % o investování uvažuje. Z údajů České spořitelny zároveň vyplývá, že meziročně se zvýšil počet klientů, kteří pravidelně investují, a to o 70 tisíc. Jen v dubnu 2023 tito klienti investovali do fondů souhrnnou částku přes 800 milionů korun.

Podle Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který vypočítává agentura Ipsos spolu s ČS, dlouhodobou finanční rezervu aktuálně nemá 27 % Čechů ve věku 18–65 let. Téměř pětina obyvatel (17 %) stále nemá nebo nevytváří dostatečnou finanční rezervu na vzdálenější potřeby a cíle. „Průzkum odhalil i to, že 60 % z těchto lidí, kteří nemají dlouhodobou rezervu, si už v minulosti peníze šetřilo, byť třeba jen krátkodobě,“ píše se ve zprávě Indexu prosperity. „Jejich finanční situace se ale zhoršila takovým způsobem, že jim peníze na spoření zkrátka nezbývají. Čtyři pětiny z těch, kteří si v současnosti nevytvářejí dlouhodobou rezervu, tak činí kvůli nedostatečně vysokému příjmu či příliš vysokým výdajům.“

Naproti tomu 83 % Čechů má nebo si tvoří dlouhodobou rezervu. „Nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Ke konci roku 2022 na nich české domácnosti měly uloženo přes 2,5 bilionu korun, z toho 1,5 bilionu korun, tedy 60 %, bylo na běžných účtech a zbytek na různých typech spořicích účtů. Jejich obliba s rostoucími úrokovými sazbami logicky v posledních dvou letech vzrostla,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. „Jen u našich klientů vidíme v meziročním srovnání od dubna 2022 do dubna 2023 čtvrtinový nárůst objemu finančních prostředků na spořicích účtech, zároveň o více než třetinu vzrostl počet klientů, kteří mají na svém spořicím účtu uložené finance,” doplňuje Navrátil s tím, že zvýšení úrokových sazeb rovněž zvýšilo zájem Čechů o termínované vklady za poslední rok více než desetinásobně a objem prostředků uložených na těchto účtech stoupl čtyřnásobně.

Češi zároveň ukládají své finanční prostředky do systému penzijního spoření. Celkem penzijní společnosti ke konci loňského roku spravovaly 584 miliardy korun, z čehož 80 % bylo v transformovaných fondech a pětina v nových účastnických fondech. Právě systém fungování penzijního spoření se od příštího roku změní, což bude mít významný vliv na jeho atraktivitu. „O konkrétních změnách se ještě na úrovni ministerstva financí nyní diskutuje. Zveřejněn byl například záměr na zvýšení horního stropu pro státní příspěvky z 1 000 na 1 700 Kč, což je pro motivaci klientů spořit solidní pobídka,“ poznamenává Aleš Poklop, předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny.

I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich v současnosti nemá našetřeno dost. „Z těch Čechů, kteří si tvoří dlouhodobou rezervu, 36 procent má našetřeno méně než 100 tisíc korun, 18 procent dokonce méně než 50 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů a nebo k velkým investicím jako koupě nemovitosti, jedná se o zcela nedostačující výši,“ říká Milan Mařík, analytik projektu Evropa v datech, jehož je ČS partnerem.

V ideálním případě by člověk měl mít na svůj důchod naspořeny alespoň 2 miliony korun. „Díky tomu se v penzi vyhnete prudkému poklesu své životní úrovně. V důchodu s největší pravděpodobností lidé stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety – takže pokud máte naspořené dva miliony korun, tak vám vyjde, že ze svých úspor můžete utratit 100 tisíc ročně, tedy 8 333 korun měsíčně. A tato částka vám pak doplní důchod od státu,“ vysvětluje Monika Hrubá, manažerka zákaznické zkušenosti České spořitelny. Na takovou částku však většina populace nedosáhne. Podle dat ČS více než 2 miliony korun v rámci dlouhodobé rezervy disponují jen 4 % Čechů v předdůchodovém věku (55–65 let).

Velký rozvoj zažívá v posledních 10 letech investování do kolektivního investování. Hodnota majetku vloženého do investičních fondů kolektivního investování nabízených v ČR se od roku 2012 do konce roku 2022 více než ztrojnásobila na 752 miliardy korun. 

„Třetina investic se nachází v tzv. smíšených fondech, které obsahují jak akcie, tak dluhopisy i další druhy aktiv, 31 % v dluhopisových fondech a čtvrtina v akciových. To mimo jiné svědčí o stále poměrně silně konzervativním přístupu Čechů ke svým investicím. Ke konci loňského roku 8 procent připadalo na nemovitostní fondy,” říká Ján Hájek, portfolio manažer akciového podílového fondu Erste Top Stock.

Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management ČR, k tomu dodává: “Dominantním trendem je růst počtu Čechů, kteří investují, ať už pravidelně nebo formou jednorázové investice. Zatímco před 10 lety měla zkušenost s investováním zhruba čtvrtina dospělé populace, dnes je to již 37 procent, přičemž dalších 27 procent dospělé populace o investování uvažuje. Trend je tedy jednoznačně vzestupný, což je obzvláště potěšující v kontextu minulého roku, kdy investiční trhy zaznamenaly řadu propadů.”

Vedle 752 miliard korun investovaných v podílových fondech dosáhl podle dat Asociace pro kapitálový trh ČR v loňském roce objem majetku ve fondech kvalifikovaných investorů 351 miliardu korun. 

Čeští investoři mohou samozřejmě rovněž nakupovat i konkrétní akcie tuzemských a zahraničních společností, indexové fondy či zahraniční měny. Zpravidla se tak děje prostřednictvím obchodníků s cennými papíry, kterých už v ČR působí přes osmdesát. Konkrétní statistiky, kolik mají Češi v těchto nástrojích investováno, nicméně neexistují,” doplňuje Hájek a dodává, že podobně je to s dluhopisovými nástroji. Dluhopisy mohou být vydány státy, municipalitami, bankami nebo soukromými podniky. Těchto posledních tzv. korporátních dluhopisů je podle statistiky portálu Dluhopisomat.cz v ČR vydáno už téměř 1100. Jejich nevýhodou je, že čtyři pětiny z nich jsou nezajištěné a investoři tak musejí spoléhat především na bonitu emitenta.

Pode statistického úřadu EU Eurostatu míra úspor českých domácností vzrostla v letech 2020 a 2021 z 12 % na 19 procent. Za loňský rok lze očekávat propad vlivem inflace a energetické krize, která rozpočty domácností výrazně ovlivnila. Češi měli v roce 2021 finanční aktiva v hodnotě téměř 8,3 bilionu korun, což je o 11 % více, než v roce 2020. Z hlediska struktury finanční aktiv českých domácností dominuje hotovost a vklady na běžných a spořicích účtech, které se na celkových aktivech podílejí ze 46 procent. Podle Eurostatu jen mezi zářím 2021 a koncem roku 2022 se objem úspor na termínovaných vkladech zvýšil o 68 % na téměř 845 miliard korun.  V akciích, investičních fondech či podílech ve firmách mají české domácnosti 40 % svých finančních aktiv. Pojištění a penzijní fondy tvoří pouze 10 % z celku.

Nejmenší podíl hotovosti a prostředků na běžných účtech mají domácnosti v Dánsku, Švédsku a Nizozemsku. Ty se zároveň vyznačují vysokým podílem finančních aktiv v penzijních fondech a jiných formách pojištění.